Daniela Lindáková, třídní učitelka: “Tradicí to určitě není, ale my jsme s dětmi, protože spolu končíme, tak jsme se rozhodli, že budeme spát teda ve škole, s těmi páťáky. Noc byla tedy velice náročná, nejdříve dušná, pak přišla bouřka, takže hrůza a děs. Děti měly strach samozřejmě. Pak přišel chlad a samozřejmě v závěru nevyspání nakonec."
Ve středu však už došlo i na to vysvědčení a bilancování školního roku.
Daniela Lindáková, třídní učitelka: “Když to srovnám, distanční výuka versus nějaká prezenční výuka, absolutně se to nedá srovnat. Distanční výuka je úplně něco jiného. Prezenční výuka rozhodně je lepší a když ty děti jsou tady, když máme kontakt s těma dětma je to strašně pro nás důležité. Máme zpětnou vazbu, která je pro nás ještě důležitější a myslím si, že i děti samy osobně by raději chodily do školy."
Anetka Ježíšková, žákyně 5. B: “Jsem fakt radši o hodně ve škole a i na tom druhém stupni budu ráda ve škole, než na distanční výuce. Protože tady vidím všechny své kamarády a mám ráda naši učitelku, takže tak je to lepší."
Daniela Lindáková, třídní učitelka: “U některých žáků samozřejmě, kteří jsou samostatní a jsou schopní studovat těch, tak si myslím, že tam ty známky nebo respektive ty vědomosti a znalosti zůstaly stejné, protože žáci se sami vzdělávali. U žáků, kteří zkratka potřebuji pomoc toho kamera, toho učitele, tak tam se to hodně opravdu zhoršilo. Pokud tedy nepomohli doma rodiče, nebo pokud rodiče třeba nevypracovali, nepomohli s úkolem, tak pak se to projevilo opravdu na zhoršení prospěchu a samozřejmě vědomostí a znalostí.”
