Od listopadu do března se obyvatelky stonavské "Dépéesky" každou volnou chvíli skláněly nad pletacími jehlicemi a vyráběly vlněné čtverce, ze kterých pak sešívaly přikrývky pro lidi nemocné leprou. Mají přecitlivělou kůži, které běžné deky nesvědčí. Tyto jsou lehké, hebké, teplé. A také pracné. Výroba jedné trvá desítky hodin.
Dana Szymiková, DPS Stonava: "Bylo to i dost únavné. Ale nebýt těch lidí, co nám darovali vlnu, tak bychom to nezvládly. Proto bych chtěla poděkovat všem, kteří nám tu vlnu dali."
Dárci vlny ani pletařky si žádnou odměnu nenárokují. Jejich výrobky jsou určeny pro charitativní Misi lepra, která působí v 50 zemích světa. U nás žádnou pobočku nemá, deky je proto nejdřív třeba odvézt do slovenského Komárna, a teprve odtud pak budou distribuovány dál.
Janusz Kozusznik, Těšínsko-havířovský seniorát SCE a.v.: "Služba potřebným je, vedle zvěstování evangelia a vysluhování svátosti, jedním z hlavních znaků církve všech dob a z těchto kořenů vyrůstá i práce s malomocnými."
Stonavské seniorky se do ní pustily sice teprve před pár měsíci, ale už stihly uplést 8 přikrývek. To je prý ale jen začátek.
Božena Kozielová, DPS Stonava: "Pokud bude člověk zdravý, zase budeme něco dělat, to víte že jo."
Janusz Kozusznik, Těšínsko-havířovský seniorát SCE a.v.: "To je výzva a můžeme se nad tím zamýšlet my, mladí, kteří máme jiné prostředky jak pomáhat potřebným, abychom to skutečně dělali, když ti, kteří by sami potřebovali pomoc, dokážou sloužit druhým."
Seniorky si na jaře a v létě udělají přestávku a další pletařský maraton plánují opět na podzim. Také díky nim se aspoň někteří z 15 miliónů malomocných lidí na celém světě bude cítit lépe. Nejen proto, že jim bude teplo, ale i proto, že budou vědět, že na nich záleží i docela neznámým lidem, kteří jim nezištně pomáhají.
