Česlav Lincer, závodní dolu závodu 2 Důl Darkov: "Staráme se o ně jako se oni starali o nás. Když jsme začínali, měli trpělivost naučit nás něco nového."
Nejmladšími jubilanty a jubilantkami byli pětapadesátníci. Nejváženějším oslavencem pak byl letos už 101letý pan Ludvík Konečný.
Ludvík Konečný: "Neměl jsem na růžích ustáno, ale ušlo to."
Pan Konečný se havířině upsal po druhé světové válce, během které si prošel i nacistickými lágry. Když mu bylo nejhůř, zpíval si a to mu prý vždy pomohlo. Zpěv si odpíral jen při práci v dole.
Ludvík Konečný: "Jak se rubalo tak se přitom zpívat moc nesmělo, protože jsme museli pozorovat každý praskot."
Že na šachtě opatrnosti nikdy není nazbyt, to pan Konečný klade na srdce i současným horníkům.
Ludvík Konečný: "Přeju, aby bezpečně pracovali a dávali pozor, aby milovali havířinu, protože je pro všechny užitečná."
Pokud se tím budou řídit a navíc zdravě a střídmě žít, mohou se prý havíři dožít stejného věku, jako pan Konečný. Pro něj ale tyto narozeniny rozhodně nejsou konečné.
Ludvík Konečný: "Ještě bude dobře, ještě kousek toho života snad přede mnou je."
A proto se pan Konečný už dnes těší na příští rok, kdy chce společně s ostatními hornickými jubilanty oslavit i své 102 narozeniny.