Přesně 142 vysvědčení vypsali učitelé žákům prvního a druhého stupně základní školy ve Stonavě.
"Je to velká odměna za vaši práci. Co nosí rodiče za práci? Penízky. No a vy nepřinesete penízky, ale tento důležitý papír," promlouvá paní učitelka ke svým žáčkům.
Sedmnáct stonavských prvňáků dostalo vysvědčení poprvé v životě. Hodnoceni byli z osmi předmětů. Samé jedničky odshora až dolů mělo na vysvědčení 15 žáčků. Zbylí dva dostali po jedné dvojce.
"Děti, jste spokojené s takovým vysvědčením?" "Ano," říká Adámek. "A na kterou jedničku ses musel nejvíc učit?" "Na matematiku." "Co ti nešlo?" "Příklady trošku."
Někdo se potil u matematiky jiný zase při čtení, další při psaní. Za uplynulých pět měsíců ale všichni udělali neuvěřitelné pokroky. Však také proto dostali kromě vysvědčení i pochvalné listy.
Prvňáci jsou ale pašáci i mimo školu. Myslivcům pomáhají sběrem lesních plodů, škole sběrem papíru a nemocným dětem sběrem plastových víček, jejichž prodejem karvinská nadace Zdravé město získává peníze na dovybavení dětského nemocničního oddělení.
Obdivuhodný je také výkon prvňáčka, který jako jediný žák v uplynulém pololetí nezameškal ani jednu vyučovací hodinu. Byl ve škole, i když na něj šla třeba rýma. Vašek: "Nechtěl jsem, ale jsem musel, tak jsem šel, abych se dozvěděl něco nového ve škole."
Největší hrdinkou byla holčička, která nejprve do školy vůbec nechtěla. Na začátku školního roku se zdálo, že ji od maminky nikdo a nic neodtrhne. Ve třídě se bála a plakala. Teď je z ní zdatná školačka. Zlatka: "Bála jsem se, že jsem tu byla sama."¨
Elen Wawrzyková, učitelka 1.stupně ZŠ Stonava: "Samozřejmě se vyskytly nějaké problémy, třeba kázeňské, nebo prospěchové potíže, ale to řešíme operativně, okamžitě, tak, abychom to dítě zase dostali do těch starých kolejí, anebo ho nějak povzbudili, pozvedli v té další práci."
