"Vážení přátelé,
jednou skutečností, která člověka životem doprovází je strach.Člověk se vždy někoho, něčeho bál. Pamatujeme si čeho jsme se báli v dětství? Obranou proti strachu je hledání někoho, kdo je silnější než my, při kom se cítíme bezpeční.
Čeho se bojí současný člověk? Bojí se například živelných katastrof, s kterými jsme velmi často konfrontováni. Nedávné povodně v severozápadních Čechách nám mohou posloužit jako ilustrace. Viděli jsme hrůzu a strach v očích lidí, kteří přišli o střechu nad hlavou a ztratili celý svůj majetek. Bylo to zoufalství a strach před tím co bude zítra, kdo jim pomůže... Vedle těch, kteří jim materiálně pomáhali, sloužili tam i duchovní křesťanských církví, kteří přinášeli duchovní útěchu a povzbuzení.
Čeho se ještě lidé bojí? Bojí se o své bezpečí, které je narušováno kriminalitou, bojí se zrady, podvodu, zklamání, nemoci, samoty. Bojí se o své blízké a milované.
Jak se zbavit strachu? Jak pomoc lidem, kterých strach sužuje a kteří se ním trápí? Apoštol Pavel napsal svému mladšímu spolupracovníkovi tato slova: "Láska nezná strach, dokonalá láska strach zahání..."/I J,4,18/. Myslím si, že je to obecná životní zkušenost, že člověk, který je obklopen láskou, lidmi, kteří ho milují se nemusí bát. Láska, která sebou přináší dobrotu, pomoc, pocit bezpečí, vytváří prostor, ve kterém není místo pro strach. Jinými slovy, tam, kde člověk má láskyplný vztah k Pánu Bohu i ke svým bližním, jsou vytvořeny podmínky proti strachu, který by nás svíral a deptal.
Pán Bůh ze strany, ve vztahu k nám, tento předpoklad splnil, protože nás velikou, nevyslovitelnou láskou miluje. To nás motivuje k tomu, abychom jeho lásku opětovali k Němu i k naším bližním."