Ještě loni si většina školských zařízení řešila bioodpad z jídelen samostatně. Způsobů jak se zbytků jídel zbavit bylo několik. Objednat si svoz u odpadové společnosti, dohodnout se s místními zemědělci, případně odložit gastroodpad do popelnic na směsný komunální odpad, tedy ne vždy v souladu s platnou legislativou. Od letoška je to jinak. Jídelny jsou vybaveny speciálními nádobami, do kterých ukládají gastroodpad.
“Gastroodpad se odváží z uzavřené místnosti, kde máme sběrné nádoby, které se každé odpoledne čistí. Akorát je to teď jednodušší, daleko čištější a paní kuchařky jsou spokojenější, protože to pro ně není žádný stres. Odpad se odváží třikrát týdně, takže nemusí řešit, jestli se jim vejde do nádob nebo ne,” říká s úsměvem Hana Ostřanská, ředitelka ZŠ Vrchlického v Ostravě-Radvanicích.
“Pracovnice školních jídelen by měly vědět co do nádob patří, ale teď na začátku se potýkáme s problémy. Občas mezi gastroodpadem skončí například rukavice, což nás mrzí, protože při dalším zpracování to dělá velké problémy,” posteskla si mluvčí OZO Vladimíra Karasová.
Nádoby se zbytky sváží pracovníci OZO Ostrava co dva dny. Hygienická norma totiž ukládá, zpracovat gastroodpad do 48 hodin od jeho vytvoření. Do všech škol tak třikrát týdně putují čisté nádoby výměnou za naplněné. Ty se shromažďují v zařízení na zpracování biologicky rozložitelného odpadu. Tady se nejdříve nádoby zváží a uloží v chladících boxech s předepsanou teplotou sedm stupňů Celsia.
“Celý proces začíná podrcením materiálu na frakci 0,12. Tato hmota putuje do záchytné vany, pak je přečerpáván do tak zvané lžíce a následně se převáží do jednotlivých fermentorů. Tady se už podrcený gastroodpad přimíchá k zakládce, která je ve fermentorech už připravena,” komentuje zpracování gastroodpadu Kristýna Tomsová, jednatelka INGEA recyklace, s.r.o.
Do jednoho fermentoru se rozmělněný gastroodpad k zakládce přidává pět dní, pak se celý box uzavře a probíhá pětidenní proces fermentace. Jeho výsledkem je tak zvaný fermentát, který je zdravotně nezávadný. Jeho pouť pokračuje uložením na dozrávací plochy. Za několik měsíců z něj bude kvalitní kompost. “Poslední fáze zpracování biologicky rozložitelných odpadů probíhá venku. Na první pohled je zřejmé, že už je charakter výrobku úplně jiný než na počátku. Je to už výrobek použitelný pro zemědělskou činnost nebo smíchaný se substráty je využitelný na rekultivační stavby,” říká s úsměvem jednatelka firmy Tomsová.
Cirkulace zbytků ze školních jídelen je uzavřena. Jen málokdo by hádal, že tento kompost byl před pár měsíci zbytkem jídla. Z 55 školských zařízení v Ostravě se takto zpracuje 30 tun gastroodpadu měsíčně.
“Je to ekologický způsob likvidace gastroodpadu protože jinak by skončil na skládce, a to nikdo nechce. I z hlediska hygieny a dalších legislativních předpisů je to jediná správná cesta,” říká s úsměvem Kateřina Šebestová (ANO), náměstkyně primátora Ostravy.
Zbytky jídla ze školních jídelen se tímto způsobem budou zpracovávat dva roky. Ostravskou městskou pokladnu bude projekt stát čtyři a půl milionu korun bez DPH.
