Po dlouhých letech se památkově chráněný zámek v Hnojníku dočká záchrany. Od španělských vlastníků zámek koupila česká skupina škol Prigo. Po rekonstrukci by v zámku měli studovat vysokoškoláci. Revitalizací projde také zámecký park.
“Stav zámku je poměrně neutěšený, historie se na tom podepsala. Každopádně ve spolupráci s projekční kanceláři, respektive s památkáři, se pokusíme ten zámek dát do stavu, který byl na počátku 19. století a v souvislosti s tím chceme provést určité úpravy v duchu nové ve starém. Ten časový horizont máme 3 až 4 roky. Pak bychom chtěli otevřít budovu nejenom našim vysokoškolským studentům, ale taky, pokud jde o zámeckou zahradu, tak tady běžným občanům a samozřejmě návštěvníkům Hnojníku. Každopádně všechno to záleží na tom, jakým způsobem bude probíhat stavební řízení, komunikace s památkovým úřadem a v neposlední řadě také financování, protože takhle velká investice není financovatelná z vlastních zdrojů. Snažíme se o projektové fondy, a to nejen z České republiky ale i ze zahraničí. Myslím si, že Hnojníku by vysoká škola, respektive školské zařízení slušelo,” řekl Pavel Petr, zřizovatel skupiny Prigo.
V Hnojníku budou studovat budoucí zdravotníci i specialisté na kybernetickou bezpečnost.
“Školy Prigo se momentálně poměrně dynamicky rozvíjejí. Týká se to zejména vysoké školy, kde na rozdíl od jiných vysokých škol každoročně zaznamenáváme nárůst počtu studentů, zhruba o 25 procent. Naše vysoká škola momentálně sídlí v Havířově, což tak určitě zůstane. V Havířově máme vynikající vztahy a určitě bychom tam chtěli zůstat, nicméně budova, kde jsme momentálně v nájmu, nám kapacitně v následujících letech nebude postačovat. To byl důvod, proč jsme hledali nové prostory nejen pro vysokou školu, ale pro všechny skupiny a školy skupiny. Na školách Prigo se mentálně nejvíce rozvíjí zdravotnické obory, které nabízíme zejména na naší vyšší odborné škole. Je to například obor Diplomovaná dětská sestra, který nyní realizujeme v Havířově a i v Havířově na vysoké škole Prigo počítáme s tím, že bychom v budoucnu rádi akreditovali zdravotnické obory Dětskou sestru, Všeobecnou sestru, případně na vysoké a vyšší odborné škole uvažujeme o veterinářství. Čili je možné, že to budou zrovna ty zdravotnické obory, které budeme potom otevírat tady v Hnojníku. Dalším z oborů, které bychom rádi nabízeli v budoucnosti, je obor Kybernetická bezpečnost, který v regionu žádná škola momentálně nenabízí. I tam očekáváme poměrně výraznou poptávku a i tento obor by možná mohl být jednou otevřen tady v Hnojníku,” vysvětlila rektorka Vysoké školy Prigo Zuzana Machová.
Hnojnický zámek má zajímavou historii.
“Původně to byl velkostatek, který má kořeny už někdy ve 12. století. Ale v takové podobě, v jaké je to teď, tak do té podoby to dostali až Beesové z Chrostiny, kteří to koupili v 18. století a vlastnili zámek více než 200 let. V roce 1947 byla poslední majitelka, která na zámku žila, vystěhována do Německa. Pak měl zámek například místní Národní výbor, Rašelinářský ústav, který si ho přizpůsobil k tomu, aby tady mohli fungovat. Na zámku byla i obřadní síň, v přízemí byly byty. Těsně po revoluci byl zámek ještě v relativně dobrém stavu, kdy asi opravdu stačilo jenom vymalovat a v podstatě začít fungovat,” shrnula historii zámku Linda Foltýnová.
Zajímavostí hnojnického zámku je návštěva prezidenta Masaryka, který v roce 1930 při cestě na Těšínsko navštívil svého dřívějšího spolužáka, syna původního majitele zámku.
