Důlní otřes se projevil večer před půl jedenáctou.
Společnost OKD zatím neinformovala o tom, že by byly zasaženy důlní prostory některého z činných černouhelných dolů a zda tam došlo ke škodám či zranění horníků. Dá se předpokládat, že aktivována byla báňská záchranná služba, která vyjíždí po všech silnějších otřesech.
Zachvění pocítili lidé především v Karviné a okolí, ale mimořádně citelné bylo zachvění i v Havířově.
Jak prokázala měření, epicentrum otřesu bylo v lokalitě bývalého černouhelného dílů Dukla v Havířově-Dolní Suché. Napětí v poddolované hornině se uvolnilo v hloubce 656 metrů. I proto byl záchvěv tak intenzivní právě v Havířově.
Někteří lidé našli na svých domech praskliny. V centru Havířova došlo k poškození vodovodního potrubí. Vodaři připustili, že havárii mohl způsobit právě posun zeminy při otřesu.
Voda zalila ulice a chodníky poblíž křižovatky 1. Máje a Dlouhé třídy.
TV Polar bezprostředně po otřesu kontaktovalo několik lidí, kteří popisovali, jak otřes pocítili. "Bylo mi jasné, že šlo o důlní otřes. Zatřásl se celý dům. Hned jsem šel zkontrolovat, jestli nedošlo k nějakým škodám na zdivu," popsal muž z Prostřední Suché.
“Rozhodně to není první otřes, který jsem zaznamenal. Tady v té oblasti se objevují takové drobné otřesy, ale ten včerejší v té půl jedenácté večer byl mimořádně silný. Takže jsem okamžitě prošel dům, jestli se neprojevily nějaké praskliny a bohužel jsou tady svislé prasklinky. Ten silný otřes se projevil tím, že zaprvé byly slyšet i skleničky a došlo v bytě k posunu nábytku, to v každém případě,” řekl obyvatel Prostřední Suché.
“Tento otřes byl určitě silnější, než ty dřívější. Díval jsem se na televizi, už jsem pomaličku usínal, a najednou se všechno začalo hýbat. Nábytek se trošku zahýbal, skleničky se zachvěly. Bylo mi jasné, že na některé šachtě musel být otřes,” dodal muž z Dolní Suché.
Další pocity vyjadřovali lidé v komentářích na Facebooku.
Důlní otřes zaznamenali lidé na Karvinsku i o několik hodin dříve. Došlo k němu po půlnoci. Také po tomto otřesu vyjela z ostravské základny báňská záchranná služba. Žádné zranění, nebo následky na důlních pracovištích nebyly hlášeny.
Podívejte se na reportáž o konci těžby v Dole Lazy v Orlové
Důlní otřesy způsobuje těžba
Důlní otřesy vznikají prudkým uvolněním nahromaděného pnutí v hornině nad důlním dílem. Buď toto napětí cíleně uvolní střelmistr odpálením nálože, nebo k němu dojde samovolně vlivem těžby černého uhlí.
Seismické jevy v hlubinných dolech vznikaly, vznikají a nadále budou vznikat v důsledku uvolňování energie nakumulované v masivu v souvislosti s přeskupováním napětí, ke kterému dochází při realizaci hornické činnosti. Seismické jevy doprovázejí hornictví od jeho počátků s ohledem na značný vertikální i horizontální rozsah vydobytých partií vytvořených hornickou činností za více než stoleté období a nadále vytvářených ve stále aktivní karvinské části revíru.
Dojde-li při geomechanickém jevu k náhlému vysunutí nebo vyvržení hornin s následkem deformace důlního díla, je označen za otřes. Otřesy se vyskytují především ve slojích sedlových vrstev karvinského souvrství dobývaných ve značných hloubkách a jsou způsobeny postupným hromaděním napětí v nadložních pevných horninách a jeho náhlým uvolněním.
Vznik otřesu nelze jednoznačně předpovědět, ani není možné, se stoprocentní účinností jeho vzniku předejít. Prováděnou prevencí je však možné výrazně omezit jeho následky. S využitím prostředků protiotřesové prevence firma omezuje hromadění napětí ve sloji nebo v nadloží, postupně uvolňuje již nahromaděné napětí, případně se snaží o vyvolání otřesu v době, kdy na pracovišti a v jeho blízkosti nejsou lidé. K těmto účelům slouží zavlažování slojí a okolních hornin, odlehčovací vrty, odlehčovací trhací práce ve sloji a bezvýlomová trhací práce velkého rozsahu v nadložních horninách. Současně je také zvyšována bezpečnost zaměstnanců používáním moderní, vysoce únosné mechanizované výztuže v porubech.
Podívejte se na video, jak to vypadá v Dole ČSM ve Stonavě
Graf: Geofyzikální ústav Akademie věd ČR
