Na 30. výročí své existence bude Slezská diakonie určitě ještě dlouho vzpomínat. Právě v jubilejním roce přišla koronakrize, která zasáhla všechny služby. Klienti museli zůstat doma a vše se změnilo prakticky ze dne na den.
Zuzana Filipková, ředitelka Slezské diakonie: "Pracovníci se přesunuli, což také nebylo úplně jednoduché, ale hlavně jsme začali shánět ochranné pomůcky, protože ty na začátku nebyly. Musím říct, že nám hodně pomohl Moravskoslezský kraj, který od začátku začal dělat distribuci."
Spousta zaměstnanců v nejtěžší době malovala, stěhovala a připravovala se na další provoz. Třeba služba Eden pro dospělé s mentálním nebo kombinovaným postižením. Přestěhovat se do nových prostor musela do 1. dubna.
Dagmar Bystroňová, vedoucí denního stacionáře Eden: "V první řadě musím říct, že kolegyně, protože jsme až na pana údržbáře ženský kolektiv, tak ty byly nasazené ve velkém. Dokonce jedna nastoupila na ošetřovné až po tom, co jsme se přestěhovali. Další věc byla přestěhovat ten těžký nábytek, takže moc děkuji kolegyni z jiné oblasti, která nám poskytla zaměstnance a auta. Potom jsme sehnali i čtyři dobrovolníky."
Naopak do online prostoru se musela z části přesunout Duchovní podpora. Pracovníci mohli být se svými klienty stále v kontaktu alespoň na internetu, třeba přes darované tablety.
Miriam Szökeová, koordinátorka duchovní služby: "Připravili jsme i mini duchovní konferenci. Na ústředí jsme vytvořili takovou velikonoční místnost, to byla i inspirace pro další kolegy.
Obrovskou podporu dostala Slezská diakonie od obyčejných lidí - to je věc, na kterou tady budou vzpomínat. A nejde jen o peníze. Lidé posílali i obyčejná přání a pozdravy pro klienty, kteří museli zůstat zavření ve svých zařízeních.
Zuzana Filipková, ředitelka Slezské diakonie: "Musím říct, že lidé v České republice jsou úžasní. Sbory, církve i obyčejní lidé nám pomohli."
