Hrad
Sovinec, postavený na počátku 14. století za dobu své existence
prodělal přestavby, rozšíření i budování opevnění a
tajemných sklepů. Byl také v držení mnoha majitelů, poznamenán
třicetiletou válkou i konfiskován nacisty. S pestrou historií
hradu souvisí také mnoho tajemství a pověstí. Za nimi nás
zavedla akce Tajemný hrad Sovinec.
Michal
Koutný, kastelán: „Jsou to vlastně netradiční prohlídky
hradu, které jsou okořeněny různými scénkami. Jsou to scénky
na motivy pověstí, které se odehrávaly zde na hradě a odehrávají
a v sobotu večer to byly scénky, které se točily kolem ďáblova
amuletu, které sledují celou historii tohoto hradu.“
Největší
oblibě návštěvníků se těšila tajuplná hradní sklepení a
alchymistická dílna.
Andrea
Zavřelová, alchymistka: „Ukazujeme alchymistickou dílnu, snažíme
se o různé pokusy, vlastně vytváříme rádoby kámen mudrců,
můžete tady u nás vidět dýmové efekty, třeba včera jsme
dělali ledové efekty.“
Před
očima návštěvníků ožívaly i dávné pověsti o skřetech,
kteří se zde zjevují nebo o zakletém sovím králi, který se zde
po smrti prochází i se svou dívkou, soví princeznou.
Hana
Doláková, skupina Dragers, Olomouc: „My tady máme kratičkou
ukázku na téma hradní pověsti o skřetech, kteří se nedaleko
hradu zjevují a hlídají své tajné poklady. Nemají žádná
jména, zjevují se v různých podobách, někdy nám škodí a
jindy zase nic nedělají. Jinak jsme samozřejmě měli včera
krásné noční prohlídky, které provázel tajný amulet, který
my jsme na konci při ohňové show spálili rituálně.“
Michaela
Ondráková, průvodkyně: „Je to pověst o sovím králi a o soví
princezně. Ten soví král byl zakletý mladík, který se vždycky
musel proměňovat v noci v sovu a ve dne byl člověkem a spal. Soví
primcezna byla dívka z blízké vesnice, která se do něho
zamilovala a zůstala s ním žít. Říká se, že se tady vždycky
procházeli po okolních lesích a že potom když umřeli, tak tady
zůstaly jejich duše a ty se tady procházejí teď. Tohleto je
Čenda a je to Sova pálená.
No
a co by to bylo za tajuplný hrad bez dobové historické kuchyně
včetně oblíbené ochutnávky.
Barbora
Fucimanová, dobová kuchyně, Olomouc: „Ukázka dobové kuchyně a
jsou tady dobové pokrmy. Máme tady placky s různými mázy, což
je tvaroh s medem, tvaroh s česnekem, pak máme tady pučálku, tp
je naklíčený hrách, smažený na sádle, osolený, pak jsou tu
ptáky v těstě pečené, to je směs kuřecího masa, bývala to i
křepelka, my máme kuřecí, jsou tam vlašské ořechy, rozinky,
sušené švestky a dochucené je to šafránem, muškátovým
oříškem a skořicí, a tady poslední co máme, to už jsme v 16.
století, tam už byl kynutý chleba, a tam máme paštiku, která je
drůbeží, my to máme teď z krůtích jater a jsou v tom brusinky,
namáčené ve víně.“
K
tomu všemu hradem otřásaly také dělové salvy historické gardy.
Zdaleka
ne všechno bylo již na tajemném Sovinci objeveno a zpřístupněno.
Pověsti mluví o dalších sklepeních či podzemních chodbách. V
budoucnosti se tedy určitě máme na co těšit.
