Materiál šperku je z 85 procent zlato, ze 14 procent stříbro a jedním procentem měď.
Jan Krkoška (ANO), hejtman MSK: "Tento poklad je unikátní nález s mimořádnou historickou hodnotou a mě těší, že se stal jedním z nejkrásnějších exponátů archeologické sbírky našeho krajského muzea na zámku Bruntál. Od doby nálezu jej zkoumali odborníci z bruntálského muzea a Archeologického ústavu Akademie věd v Brně. Společně potvrdili prvotní odhady, že se jedná o šperk z mladší doby bronzové, který jistě patřil osobě z vyšší společnosti. Věřím, že se stane dalším lákadlem pro výletníky nejen z našeho kraje."
První výsledky bádání byly již představeny ve Vídni na mezinárodní konferenci The Gold Treasure. Toto zkoumání bylo v rámci společného projektu regionální spolupráce finančně podpořené Akademií věd a Moravskoslezským krajem. Výzkum původu předmětu ovšem bude ještě pokračovat.
Lukáš Curylo (KDU-ČSL), náměstek hejtmana MSK pro kulturu a památkovou péči: "Podle odborníků byl šperk s největší pravděpodobností ozdobou hlavy. Měří necelých 50 centimetrů, široký je 9 centimetrů a váží 56 a půl gramu. Vyrobený je hlavně ze zlata s příměsí stříbra a mědi. Je to jedinečný exemplář na území České republiky a já jsem rád, že jej návštěvníci muzea budou moci vidět aspoň několik dnů, než se předmět opět dostane do rukou odborníkům k dalšímu bádání."
Ema Havelková, ředitelka Muzea v Bruntále: "Od 2. do 5. listopadu uvidí návštěvníci poprvé na vlastní oči zlatou ozdobu z Opavska, očekáváme ze strany široké veřejnosti veliký zájem. Denní prohlídková kapacita dosáhne 250 osob, takže také s ohledem na bezpečnostní opatření doporučujeme rezervaci termínu prohlídky."
Lidé si mohou bezplatnou samostatnou prohlídku šperku zajistit na telefonním čísle 554 717 949, šperk uvidí i lidé, kteří navštíví celou expozici bruntálského zámku.
Jedním z dalších kroků archeologů z brněnského Archeologického ústavu Akademie věd bude komunikace s kolegy v Polsku.¨
Balázs Komoróczy, ředitel Archeologického ústavu Akademie věd ČR v Brně: "Velmi zajímavým zjištěním pro náš tým byl objev takřka totožného předmětu z polských Krzanowic. Rádi bychom s tamními kolegy navázali spolupráci a společně hledali souvislost mezi oběma předměty. Náš tým již nyní pracuje s celou řadou hypotéz, jednou z nich je, že oba šperky pochází ze stejné místní slezské produkce. Podobné nálezy s sebou přináší velké množství nepotvrzených domněnek a je nesmírně zajímavé odkrývat tajemství tisíce let starých předmětů."
Polský nález se nedochoval, k dispozici je pouze jeho dokumentace, díky které jsou známy jeho přibližné rozměry a motiv výzdoby, který je až na drobné odlišnosti stejný jako předmět z Opavy.
