Tomáš Sedlák, průvodce, hospodář Spolku u synagogy: „Krnovská synagoga je unikátní stavbou, protože to je jedna z mála synagog, které zůstaly postavené v orientálním neorománském stylu, díky tomu množství výzdoby sahá na čtvrtou příčku ve republice. A není to ten důvod, proč zůstala stát, ten je mnohem prozaičtější, je to proto, že za Křišťálové noci sloužila jako takový sklad humanitární pomoci dva měsíce před listopadem 38. A to ji uchránilo od toho nejhoršího. Takže v průběhu války byla sice překojována, přeměněna na krytou městskou tržnici, ale zachránilo ji to, takže tady dnes je s námi.“
Galerie Synagogy je věnována stálé expozici s názvem Židovští průmyslníci, podnikatelé a vynálezci.
Tomáš Sedlák, průvodce, hospodář Spolku u synagogy: „Synagoga je unikát v tom, že se tady skloubí vlastně jednak ta kultura, historie, ale také náboženský život, protože Synagoga naše slouží jako poslední činná Synagoga i k náboženským obřadům, židovské obce ostravské, takže i těch je možné se zúčastnit po dohodě. Ale jinak, co se týče těch kulturních a historických památek, tak už je to zmiňovaná výstava židovských průmyslníků, úžasná pestrá, paleta různých značek, jako Rudolf Jelínek, Vítkovické železárny, Kohynor a další. A pak z těch historických památek, tak třeba stříbrné a zlaté judajika, kterými se ozdobovala Tóra, které jsou pozůstatkem té předválečné židovské obce. A nebo třeba nahoře na půdě je to stará kopule, běže, ve které byly nalezeny zakládací listiny Krnovské synagogy.“
Návštěvníci zde naleznou také soubor lavic z bývalé Olomoucké synagogy, která byla vypálená.
Tomáš Sedlák, průvodce, hospodář Spolku u synagogy: „Ten systém byl takový, že židovští muži si je předpláceli na rok dopředu a z toho důvodu byly umístěny i jmenovky v těch lavicích synagogálních. My, aby jsme dodrželi ten princip toho, tak jsme právě požádali některé sponzory, aby nám pomohli zakoupit lavice, ji opravit. A tady z toho důvodu máme ten význam přenesený ve smyslu, že má předplacené místo pan Helmut Irblich, což je vnuk pana Franze Irblicha, tehdejšího městského předválečného radního, kterému vlastně vděčíme za záchranu synagogy, protože ji nechtěl vypálit, ale zařídil, aby tady byla krytá městská tržnice.“
V synagoze nabízí možnost i tzv. speciální neboli VIP prohlídky. Ideální je pro skupiny do 20 osob. V rámci přivítání a povídání o historii synagogy si mohou účastníci poslechnout i židovské zpěvy.
Tomáš Sedlák, průvodce, hospodář Spolku u synagogy: „Podíváme se i do míst, kde se třeba běžně neprovází, například do půdních prostor, kde je tzv. genýza. A na závěr většinou posedíme u stolu, ochutnáme nějaký dobré košer víno nebo mošty z Izraele, dobré jídlo, případně odpovídáme na zvídavé otázky. Celý program trvá asi hodinku a půl, takže ideální třeba pro třídy nebo malé skupiny, nějaké výlety firemní a podobně.“
Karolína Blagová, návštěvnice synagogy: „Mě tady zaujaly různé informace o náboženství, které jako moc neznám a různé informace nové. A taky mě zaujal vstup do věže nahoru, což byl velmi pěkný a taky tam byl pěkný výhled.“
Nela Nováková, návštěvnice synagogy: „Mě zaujalo, že nezobrazují Židové Boha a nemalují si ho nikde. Vlastně ani na vitrážích tady na oknech ho nemůžeme vidět, protože jak dozvěděla jsem se od pána, co tady nám to všechno vysvětloval, že vlastně ti lidi, kdyby se ho vizualizovali, tak by ho snižovali na svojí úroveň.“
Letošní sezóna v synagoze bude bohatá, a to i s ohledem na škody, které utrpěla nejen při loňských zářiových povodních.
Tomáš Sedlák, průvodce, hospodář Spolku u synagogy: „Synagoga, ta si prošla vším. V podstatě jako ten bájný fénix povstala téměř z popela, protože tady byl sklad, byla tady tržnice, byl tady státní archiv, pak ji propláchla povodeň, po loňském roku už dvakrát. A dneska slouží tedy pro veřejnost, je to jako kulturní prostor, společenský, konají se tu vernisáže, výstavy, koncerty, i třeba v rámci krnovských hudebních slavností, ale i třeba v rámci našeho festivalu Fajné léto po židovsku.“
Po návštěvě synagogy by se měli zájemci zastavit i na židovský hřbitov pod kopcem Cvilín, který vznikl v 70. letech 19. století. Přestože byl vážně poškozen částečnou likvidací, je průběžně opravován a jedná se o další dochovanou památku krnovského judaismu.
