Soutěž Slezský dřevorubec se konala ve vendryňském sportovním areálu a přilákala stovky návštěvníků. Soutěžící museli ukázat svůj um například při odvětvování, výměně řetězu na motorové pile nebo káceli kmeny s milimetrovou přesností.
Milan Zakřevský, moderátor akce: “Program je nabitý jako každý rok. Disciplín máme připravených pět pro dřevorubce a potom tady máme řezbáře, kteří pracují na speedcarvingu – za dvě hodiny musí vytvořit nějaká úžasná dílka. Dneska je téma: všechno, co létá, takže uvidíme, budeme se těšit. Deset těch děl půjde do dražby vzápětí tady v parku. Jinak dřevorubci mají za sebou tři disciplíny: řez na podložce, výměnu lišty a řetězu na čas a setkání řezů. Čeká je ještě prestižní disciplína odvětvování – to je velice akční disciplína – a pak disciplína, která bude v parku probíhat na zelené ploše, a to je kácení na přesnost. Je to disciplína, kterou jsme zařadili asi tři nebo čtyři roky zpátky do Slezského dřevorubce, a je velice žádaná a velmi hezká.”
Jindřich Sikora, soutěžící dřevorubec: „Letos vidíte sami, že první řez je špatný, druhý je lepší. No ale tak co, podruhé jsem na Dřevorubci, jenom z hecu. Protože já neřežu ani nekácím, já jsem obecní dělník. No a tak jsem jenom trochu špásoval, aby měli co nejlepší výsledky, a já jsem jenom účastník. No a snad se mi podaří nějaké lepší místo než dvanácté. Je to super, protože je to 13. ročník a pořád se to zvedalo, ta návštěvnost – a ještě k tomu počasí, super, paráda.“
Akce nabídla zajímavý program pro dospělé i děti.
Milan Zakřevský, moderátor akce: “Co se týče doprovodného programu, máme tady koně, skákací hrady pro děti, šest různých stanovišť pro děti u našich vystavovatelů, kde si můžou děti zatlouct hřebíček, můžou si něco stvořit, zasoutěžit, poznat, co je v lese – jaká zvířátka, jaké stromy, jaké dřevo a tak podobně."
Dřevorubectví k Vendryni a okolí patří tradičně.
Milan Zakřevský, moderátor akce: “My jsme chtěli vlastně zajít do těch kořenů, do těch tradic tady vlastně Slezska, protože tady to dřevorubectví a všeobecně všechno kolem toho bylo vždycky žádané a bylo jedinou obživou tady, než přišlo hutnictví. Takže to dřevorubectví a všechno, co v lese pracovalo, bylo velice důležité a my vlastně těm lidem chceme přiblížit, jak to všechno mohlo fungovat – co všechno se muselo sejít a co všechno muselo být, aby v tom lese mohl ten dřevorubec fungovat. Co se týče dřevorubců, tak máme 12 přihlášených – to je v podstatě takový strop, protože víc dřevorubců bychom časově už nezvládli. Co se týče řezbářů, tak letos jich je 16. Tak uvidíme, která díla obstojí v této dražbě, kterých 10 bude těch TOP."
Emil Milan Minich, umělecký řezbář: Je třeba vědět, co chcete odřezat. To jsou rychlé řezy. Na tom speedcarvingu je to prostě o tom, že vím, co chci odřezat, a potom to už jen tvaruju. „Proč jste si zvolil zrovna dravce? Protože já jsem původně chtěl vyřezávat dravce na slovenském dvojkříži – jako symbol Slovenska, protože jsem ze Slovenska. Ale z toho materiálu by mi to nevyšlo, tak jsem to dal na kámen. Ale toho orla jsem chtěl vytvořit.“
Právě orel slovenského řezbáře patřil v dražbě mezi nejžádanější díla.
