Odborníky Vodíkového fóra v ostravském pokladu spojovalo téma, jak vodík vyrábět, jak ho dopravit k odběratelům a kde se jeho využití vyplatí. Dvoudenní konference se do města vrátila po třech letech. Na jednom místě se potkalo na 500 účastníků z Česka i zahraničí.
Vladimír Maryška, Moravskoslezský vodíkový klastr: "Budeme se určitě bavit o malých modulárních reaktorech, o flexibilitě energetické sítě, ale také o specialitách, jako je třeba využívání bílého neboli přírodního vodíku. Přivítáme převážně kolegy z Polska, kde budujeme v podstatě přeshraniční vodíkové údolí. Přivítáme také třeba kolegy z Kanady ze společnosti Ballard s novými typy elektrolýzy."
Pro Moravskoslezský kraj je vodík jednou z možností, jak proměnit průmysl a postupně omezovat využívání fosilních paliv. Krajská strategie počítá především s jeho uplatněním v průmyslových provozech. Důležité proto bude propojit vývoj technologií s potřebami firem.
Josef Bělica (ANO), hejtman MSK: "Vodík znamená v první řadě budoucnost. Budoucnost jak energetickou, tak přináší nové technologie, které jsou nesmírně důležité pro to, aby do budoucna vůbec bylo možno udržet průmysl. A věřím, že Moravskoslezský kraj k tomu přispívá notnou měrou, protože máme tady jak výzkumné kapacity, tak firmy, které jsou ochotny do toho investovat a zavádět vodíkové technologie do technické praxe. A to je nesmírně důležité."
Radek Podstawka (ANO), náměstek hejtmana Moravskoslezského kraje: "Kvůli tomu se to všechno dělá, abychom v budoucnu mohli jezdit ekologicky a hlavně abychom byli energeticky soběstační, tak proto ten vodík propagujeme."
Zázemí pro výzkum má region na Vysoké škole báňské Technické univerzitě Ostrava. Její Centrum energetických a environmentálních technologií se věnuje také vodíku. Výzkumníci hledají řešení, která mohou průmysloví partneři převzít do praxe.
Stanislav Mišák, ředitel CEET, VŠB-TUO: "Budu prezentovat projekt - unikátní vodíkový polygon, který bude instalován a implementován přímo v areálu Vysoké školy báňské, částečně na pozemcích města, a je to krásné propojení jednak výroby, distribuce a užití vodíkových technologií. Myslím si, že je potřeba tento projekt propagovat více a více, protože rád bych, abychom byli inspirací pro ostatní regiony a podobný polygon se podařilo v dalším období vybudovat v ostatních regionech."
Propojení výroby a spotřeby je základem takzvaného vodíkového údolí, které chce kraj rozvíjet.
Gabriela Nekolová, předsedkyně, Hospodářská a sociální rada Ústeckého kraje: "Myslím, že s kolegy z Moravskoslezského kraje jsme vlastně úplně ve stejné situaci. Naše regiony jsou z hlediska vodíkového hospodářství naprosto srovnatelné. Možná určitou výhodou Ústeckého kraje je, že přes naše území se plánují hned dvě trasy evropských vodíkovodů, což samozřejmě je poměrně značná konkurenční výhoda. Otázkou samozřejmě je, kde se ty vodíkovody opravdu postaví a jestli ten vodík, který jimi bude proudit, bude sloužit i naší ekonomice."
Praktickou podobu technologií přibližovala také venkovní expozice. Účastníci mohli vidět například vodíkovou Tatru nebo užitkové vozidlo Hugo Man.
