Martin Krejčí z Nového Jičína kreslil jako školák v rámci hodin výtvarné výchovy. Profesí je klempíř. Před dvěma a půl lety ale začal volné chvíle trávit s tužkou v ruce a zjistil, že to není promarněný čas.
“Pak přišel takový zlomový obraz, že jsem se naučil kreslit pleť a dostal jsem se k těm realistickým obrazům,” uvedl Martin Krejčí, autor kreseb.
Jeho uměleckým nástrojem je tedy sortiment tužek a bílá akrylová barva. Nejraději vytváří portréty filmových postav a herců podle fotografií a vyhrává si s každým detailem.
“Na tyto části jsem použil 6B tužku, tu nejtmavší. Tady je světlejší tužka. Jemné odstíny jsou rozmazané vatovými tyčinkami do uší nebo papírovými kapesníky. Jednotlivé lesklé vlasy jsou pak dělány akrylovou barvou,” popsal jeden ze svých obrazů mladá kreslíř.
Martin Krejčí je samouk. Postupně se začal v kresbě zdokonalovat a o jeho koníčku se dozvěděli přátelé a domluvili mu výstavu v Beskydském divadle. Ještě předtím ale jeho kresby ohodnotil známý výtvarník Jan Zemánek.
“On je neuvěřitelně zručný, šikovný, talent tam bude, ale potřebuje mít vlastní tvorbu. To znamená, že mu chybí vlastní nápady, které by dovedl takto virtuózně zkreslit. On o tom ví, je to inteligentní chlapec, bavili jsme se o tom mockrát. Dostal také ode mne nějaké knihy. Pokud se bude dále vzdělávat a bude chodit ještě na nějaké kurzy, protože ty by ho právě mohly popostrčit, tak by to, myslím, mohlo být velice dobré,” reagoval Jan Zemánek, sochař a řezbář.
Pro mladého kreslíře je to tedy výzva vytvořit například portrét podle reálného modelu.
Zatím třeba takto překreslil svého oblíbeného herce Morgena Freemana: “Použil jsem tečkovanou techniku na vyznačené pórů v obličeji. A jak jsem říkal, že se rád věnuji těm detailům, tak když se podíváte zblízka, jsou to třeba ty ruce, kde je vidět každá vráska,” okomentoval svůj další obraz.
Současná výstava jeho 18 kreseb, které mohou na první pohled působit až jako počítačová grafika, je ve foyeru beskydského divadla k vidění do konce února.
