Děti 1. A základní školy na Jubilejní ulici se vrátily zpět do třídy, ovšem také v rotačním režimu. Když se po měsíci a půl viděly znovu ve škole, radost projevily spontánně.
Miroslava Borošová, ZŠ Jubilejní: “Reakce byly bouřlivé, ti malí jsou takoví bezprostřední, takže nějaké objímání a podobně, samozřejmě hygienická pravidla jsme dodržovali. Jsem ráda, že jsme zpět ve třídě, alespoň vždy na ten týden. Je to nutné zlo, ale zvládáme to, myslím si, všichni.”
žáci 1. třídy ZŠ Jubilejní:
“Doma je nuda.”
“Mi se líbí víc ve škole, protože tady jsou paní učitelky, asistentky a vychovatelky. Je to tady zábavnější.”
“Lepší je to ve škole.”
“Spíš se mi líbí, když jsme ve škole, protože si alespoň můžeme hrát s kamarády, doma musím jen hledět na počítač na kamarády.”
“Doma je to dobré, ale víc se mi líbí ve škole.”
Právě teď mají děti hodinu výtvarné výchovy. I tu je do výuky, pro odpočinek od čtení, psaní a počítání, potřeba zařadit. Jak tedy zvládají to podstatné na dálku?
Miroslava Borošová, ZŠ Jubilejní: “Určitě je potřeba se připravit. V těch dnech a týdnech, kdy jsme chodili do školy, dát takové základy, aby se na nich mohlo stavět. Je to těžké, ale rodiče, alespoň v mé třídě, jsou fajn a jsou nápomocni. Děti čtou, píší, počítají, takže daří se to.”
Ve třídě má Miroslava Borošová 24 dětí. V čase distančního vzdělávání s nimi každý den stejnou výuku absolvuje vždy čtyřikrát. Aby byla komunikace na dálku účelná a intenzivní, má je rozděleny do skupin po šesti.
Miroslava Borošová, ZŠ Jubilejní: “Myslím si, že třicet minut je opravdu dostatečná doba, protože opravdu po těch třicet minut je výuka intenzivní. Máme výuku každý den, střídáme se po těch skupinkách, a jednou za týden se vidíme všichni dohromady, ať na sebe nezapomeneme.”
Od 26. dubna pokračuje výuka na prvním stupni základních škol třetím týdnem rotačním způsobem. Děti, které jsou ve škole, se musí dvakrát týdně testovat a i tak mít ve třídách roušky.
