Ředitelem divadla se Pavel Bártek stal 15. února 1991, kdy ještě probíhala jeho generální rekonstrukce a přístavba. Uspěl tehdy v konkurzu z devíti uchazečů. Jeho úkolem bylo co nejdříve divadlo otevřít.
Pavel Bártek, ředitel Beskydského divadla: “Ten rok byl velmi krušný a byl poznamenán spoustou konfliktů. Jednalo se o dokončení té rekonstrukce, o peníze, probíhaly různé konflikty na úrovni tehdejšího okresního úřadu. Navíc to bylo období privatizace firem, spousta firem, které se podílely na tom dokončení, tak u nich probíhala privatizace a transformace, takže nebyli zaměstnanci, chyběly některé profese, takže to byl velmi komplikovaný rok. Považoval jsem proto za veliký úspěch, že se podařilo do roka a do dne, čili 14. února 1992 to divadlo otevřít.”
Pravou rukou Pavla Bártka už se tehdy stal technický pobočník a zástupce Zbyněk Petružela. Provoz divadla byl zahájen velkou oslavou a Figarovou svatbou v podání Moravského divadla Olomouc, a to za účasti významných osobností, v čele s poradcem prezidenta Václava Havla Petrem Oslzlým.
Divadlo, tehdy zažité pod názvem Stálá divadelní scéna, se přejmenovalo na Beskydské divadlo.
Pavel Bártek, ředitel Beskydského divadla: “Chtěl jsem, abychom se přihlásili k tradici toho oblastního souborového divadla Beskydského divadla, které tady fungovalo do roku 1947 do roku 1963. Původně jsem nastoupil i s ambici vrátit tady i profesionální soubor, v průběhu let jsem pochopil prostým počítáním a zkušenostmi, které jsem nabyl, že to není reálné.”
V té době mělo divadlo v adresáři zhruba 90 předplatitelů, kteří dojížděli do divadel do Ostravy, a ti v podstatě tvořili základ diváckého zázemí.
Pavel Bártek, ředitel Beskydského divadla: “Dlužno říct, s jistou pýchou, že nám prudce rostly počty těch abonentů. V podstatě vrchol toho počtu těch abonentů bylo asi 1 700, čehož jsme dosáhli mezi lety 2010 až 2020. Potom přišel rázný záře, to bylo v období covidu.”
Nicméně divadlo své příznivce získává zpět a představení jsou většinou opět zcela vyprodaná.
Pavel Bártek, ředitel Beskydského divadla: “Asi tak nejtrvalejší a nejbližší spolupráci máme s Divadlem Járy Cimrmana, kde nás vážou i osobní vazby, oni sem moc rádi jezdí a vždycky je to pro nás taková malá slavnost v té sezoně, když sem Divadlo Járy Cimrmana přijede. I v současné době, když už divadlo vyjíždí velmi zřídka, tak máme na podzim slíbené představení, které tady proběhne.”
Za mimořádné také považuje dvě kultovní představení Hvězdy na vrbě HaDivadla z Brna, která se zde před lety odehrála. Jedno z nich si zde objednala Nadace Charty 77. Výjimečný byl i projekt Bestiáře v dramaturgii Marka Pivovara.
Pavel Bártek, ředitel Beskydského divadla: ”Smyslem těch dvou projektů bylo otevřít celé divadlo, celý dům divadelním aktivitám. Účastnil se toho i náš amatérský divadelní soubor, byli tady i profesionální herci a princip toho byl, že jsem po různých místech divadlo ve sklepě, v kotelně, na půdě, v šatnách nebo v orchestřišti se odehrály různé divadelní akce a scénky. A diváci procházeli tou budovou, vedl je průvodce a ukázal jim celou tu budovu zevnitř. Byly to dvě akce, které měly úžasného ducha. A takovou osobní vzpomínku mohu uvést, že v devadesátých letech tady hostovala opakovaně ostravská opera, ve které jsem předtím působil jako zpěvák, a protože si na mě ještě kolegové dobře vzpomínali, tak mi přivezli kostým, paruku a já jsem odehrál část představení na našem jevišti Beskydského divadla se souborem, ve kterém jsem působil šest let.”
Na konci června Beskydské divadlo vydalo předplatné pro příští sezonu, pod kterou je Pavel Bártek ještě podepsán. Od 1. července zde nastupuje nový ředitel Jiří Močička.
Pavel Bártek, ředitel Beskydského divadla: “Já budu divákem, já budu chodit do divadla, je pravda, že už jsem si zajistil vstupenky na dvě zářijová představení, takže určitě přijdu. A co dál? To ještě není úplně jasné. Dovedu si představit, že bych tady třeba trhal lístky u dveří a nebo určitě budu nablízku tomu divadlu, takže na něj nezanveřu. Hodlám s ním dál dýchat a trošku vědět, co se tu děje. takže pokud to bude i dál trošku podle mých představ, tak určitě na něj nezanevřu a jaksi neopustím divadlo úplně.”
