Výkopové sondy jsou vidět v nádvoří Žerotínského zámku i v přízemních částech dvou zámeckých křídel. Archeologové tu začali pracovat v červnu, za pár dní tu vstoupí už i stavební firma a začne plánovaná přestavba spodních prostor sídla Muzea Novojičínska.
Pavel Stabrava, kurátor sbírky archeologie Muzea Novojičínska: “Očekáváme, že se nám podaří zpřesnit chronologii vývoje toho původně hradního objektu z doby Kravařů, následně zámeckého objektu z doby Žerotínů v době první poloviny 16. století no a následně potom můžeme ověřovat další mladší období, protože tady postupně probíhal stavební vývoj v baroku, v 19. století a dokonce i ve století dvacátém. Čili budeme se snažit rozklíčovat co nejvíce stavebně technických prvků, abychom lépe pochopili, jak ten objekt vznikal až do této podoby, jak ho známe dnes.”
Nejstarší částí dnešního zámku byl kamenný dům pánů z Kravař, který byl situován v jižním nároží původních hradeb. Následně byl objekt ohraničen obvodovou hradební zdí.
Pavel Stabrava, kurátor sbírky archeologie Muzea Novojičínska: “Jednotlivé sondy, které tady v nádvoří jsou, jsou položeny s cílem verifikovat severní uzavření toho areálu, což se nám zatím částečně podařilo. Protože tady se můžeme podívat na stopu toho původního zdiva, které se vyskytuje ještě na vedutě v polovině 18. století. Následně ale došlo k otevření toho prostoru směrem severním, čili k Hotelu Praha.”
Další informace o tom, co se v minulosti nacházelo i uvnitř prostoru současného nádvoří, mohou poodhalit další práce na ještě rozpracovaných sondách.
Pavel Stabrava, kurátor sbírky archeologie Muzea Novojičínska: “Tady stojíme u severní uzavírací zdi toho původního areálu, tady se nám rýsuje jeho jižní líc. A je velice zajímavé, že k tomu základu té hradební zdi je přiložena nějaká jednodušší stavbička, kterých si ale tady můžeme v tom nádvoří představit daleko více. Pravděpodobně jsou to kamenné základy nějakých jednoduchých přístřešků. Když se potom díváme na ty pozůstatky, které se vyskytují uvnitř tohoto malého objektu, tak je tam hodně spáleného materiálu, takže se tady dá předpokládat nějaká práce s ohněm. Mohla tady být malá kovárna, malá výheň, ale to teď spekulujeme, pokud se nám to podaří rozkrýt v celém půdorysu, tak budeme poněkud chytřejší.”
Práce archeologů se teď v zimním období soustředí především dovnitř zámku, hodně si slibují třeba od rozkrývání této sondy v místě, kde bývalo hnojiště, a zajímavá z hlediska stavebního je i tato místnost - původně renesanční klenutý prostor pravděpodobně z 15. století, kdy je po odkrytí zdiva možné vidět jeho další vývoj.
Pavel Stabrava, kurátor sbírky archeologie Muzea Novojičínska: “Což nám tady dokumentuje tento prostor, kdy zdivo je tady přerušeno, krásně zalícováno, takže se ukazuje, že tady pravděpodobně fungoval nějaký prostup tímto masivním zdivem. Vidíme tady také klenební cihelný náběh, který ale nesouvisí s tou vlastní hmotou té původní masivní zdi, která byla kamenná.”
Zajímavost je, že právě v této části zámku bývala v 18. století městská šatlava. Ještě dnes jsou tu zbytky zdí, které naznačují jednotlivé cely. V budoucnu by tu mohla být kavárna. Přízemí zámku totiž čeká přestavba. Bude tu nové zázemí pro návštěvníky, pokladna, edukační centrum a výstavní prostory.
