Varhany staré dvě stě let, chlouba žilinského kostela sv. Mikuláše, byly opraveny a znovuvysvěcení na sklonku loňského roku. Teď se pro veřejnost rozezněly v rámci slavnostního kolaudačního koncertu.
Jaroslav Perútka (KDU-ČSL), místostarosta Nového Jičína: “Dnešek je takové uvedení těch varhan znovu do života žilinské farnosti. Dnes je to na týden přesně sedm let, kdy vlastně celá ta anabáze opravy těch varhan začala. Začali jsme Benefičním koncertem Mariana Jurečky a jeho hudebního tělesa Porta Benfica a od té doby se událo hodně věcí, až jsme došli do té dnešní doby, kdy varhany jsou opraveny.”
Na koncertu zazněl průřez hudby od baroka po současnost a varhanní improvizace. Účinkovali Petr Kopecký, David Škařupa a na varhany hrál David Postránecký
David Postránecký, varhaník: “Je to malý nástroj, ten zvuk jde sice do kostela, ale jde taky i na toho varhaníka, takže ten varaník z toho nemá až takové potěšení, jako je to u těch větších nástrojů samozřejmě. Ale tím, že málokdy se člověk setkává s opravnými nástroji, takže pro mě je to taková lahoda, že si můžu zahrát na varhany, kde všechno funguje. Protože to nebývá úplně tak typické.”
návštěvníci koncertu:
“Došla jsem opravdu na koncert a byla jsem pozvaná kolegyněmi, s kterými sdílím charitu a jedna z nich je tady paní kostelnici, takže jsem slíbila, že určitě dojdu.”
“Jsem Žiliňačka a chodím na koncerty, co jsou v kostele, protože to mám ráda. A na varhanním jsem ještě nebyla, takže se už těším.”
Obnova mechanismu varhan přišla na 850 tisíc korun, přispěli farníci, ostravsko-opavská diecéze, město Nový Jičín a Moravskoslezský kraj.
Jiří Krátký, organolog, Diecéze ostravsko-opavská: ”Jednak je to jako pěkný historický nástroj, ale ten jeho význam je vlastně znásobený tím, že to je asi jediný u nás zachovaný nástroj od Fabiana Sebastiana Staudingera, který vlastně jednak byl posledním varhanářem z Andělské hory a zároveň byl učitelem toho Johanna Neussera, který působil tady v Novém Jičíně a jeho syn byl vlastně nejvýznamnějším novojičínským varhanářem.”
Fabiane Staudinger varhany postavil v roce 1820, o několik desítek let později Neusserové nástroj modernizovali, ovšem zřejmě z úcty ke svému učiteli jej nepředělali úplně celý.
Jiří Krátký, organolog, Diecéze ostravsko-opavská: “A tohle restaurování bylo vedeno i tím, že tady necháme ty předělávky od toho Neussera, protože měly nějakou hudební řemesovnou logiku a vlastně to dokumentuje ty pozoruhodné dějiny toho přes dvě stě let starého nástroje.”
Martin Tvarůžka, restaurátor varhan: “Tyto varhany prošly restaurováním hlavně teda té mechanické části. To znamená vzdušnice, traktura, píšťalový fond, který do jisté míry je původní, ale potom byl v 19. století nahrazen, částečně pozměněná je dispozice. Do této podoby se restaurování ubíralo.”
Zásah restaurátora by si časem zasloužila i skříň varhan, nicméně nyní se připravuje také obnova varhan ve Španělské kapli.
