Všichni obyvatelé zatopených oblastí se snaží odstraňovat ty největší škody na svém majetku, pokud jim nějaký zbyl.
Žilina, neděle 17.00 Jaroslav Váhala, syn majitelky domu v Žilině: "Hasiči nám vyčistili, vystříkali vlastně barák, celé spodní patro, dneska jsme to dočišťovali, čistili jsme sklepy s vojákama, teda těm musíme poděkovat, protože ti nám tady udělali hodně práce. Všechen nábytek, všechno, co bylo v bytě, se vynosilo ven do kontejneru. A teď už jsme to všechno vydesinfikovali Savem, vystříkali všechny zdi a podlahy a teď nás čekají sklepy, zase vystříkat, vydesinfikovat, no tak, pomalu. Tady s těmi zbytky zdí nám bude muset pomoct nějaká těžší technika, protože bohužel to sami nezvládneme. Zbořily se tady ty dvě kůlny, co tu stály. Dílna, králíkárna, co tu byli králíci, ta zahrada celá. Stromy teď pořezali a odtahali k silnici. Zatím co teda máme od toho krizového štábu, co nám dávají ty desinfekční prostředky na ruky, hlavně teda ta Sava. Takže samozřejmě se snažíme. Zatím teda je to dobré, nikdo si neublížil, co bude později, se uvidí."
Josef Žitník, obyvatel Žiliny: "Ten čtvrtý den to bylo dobře zvládnuté, to se tu dalo, akorát ten první den, to byla katastrofa, jak se říká. Nejhorší bylo, že ti dva obyvatelé tohoto domu, jsou staří, ona je ochrnutá, nemocná, a jak to tu bylo, to byla hrůza. Soused, který bydlí tady vedle, ten tady první byl a to všechno zařídil. Co bych na to řekl. Já jsem se nemohl sem dostat, protože jsem byl tam vedle na druhém břehu a to jsem se nemohl dostat, protože ten most byl hodně zaplavený, až tak za dvě až tři hodiny jsme se teprve dostali tady. Máme rukavice, máme, všechno. Tady byla ta hygiena, takže bylo to dobře."
