Název Velikonoce je odvozen od Velké noci, kdy ukřižovaný Ježíš Kristus vstal z mrtvých. Avšak žádný ze zachovaných historických pramenů neudává přesné datum. Tradice klade neděli po "Velké noci" na první jarní úplněk.
Alois Peroutka, děkan Novojičínské farnosti: "Od Zeleného čtvrtku začíná takzvané velikonoční třídení, to jsou tři dny Velký pátek, Bílá sobota a Velikonoční neděle, ve kterých to vše vrcholí a uskutečňuje se tam Ježíšův příběh a příběh každého z nás. Ve čtvrtek je poslední památka na Ježíše, kdy se loučil s Apoštoly, církev se modlí. Potom přichází Bílá sobota, to je den ticha. Ježíš odpočívá v hrobě, křesťané se k hrobu přicházejí modlit. A toto ticho se změní v noci ze soboty na neděli, Ježíšovo z mrtvýchvstání. S Velikonoční nedělí je také spojen křest dospělých a v s pondělkem pak řada lidových tradic."
Anketa: "Zajdu si na snachy, vyšmigrustovat, na holky, na vnučky." "Ráno se švihá a potom se pije." "Peče se beránek, malují se vajíčka, dělají se ozdoby." "Chodí kluci s pomlázkou."
Sylva Bonková, květinářství: "Teď se prodávají hlavně hrnkové jarní kytky, zdobíme věnečky, děláme kytičky, nejvíce jdou jarní kytky - tulipány, narcisy, chrizantémy."
Ale vraťme se ještě jednou ke křesťanství. Novojičínské děti v kostele připravují na večerní sobotní mši kříž netradičním způsobem, zdobí jej pomocí plnění úkolů.
Alois Peroutka, děkan Novojičínské farnosti: "Až bude potom sláva na výsostném Bohu, děti ponesou kříž celým kostelem a ten bude ozdobou po celé Velikonoce."
Svátky a obřady vázané na křesťanské Velikonoce vytvářejí velikonoční cyklus končící padesátým dnem slavností Seslání Ducha svatého, tak zvanými Letnicemi.
