Ačkoliv Emanuel Grepl žil celý život v Kopřivnici, stal se neodmyslitelnou ikonou novojičínského muzea. Jako archeolog tady pracoval od roku 1964, podílel se třeba na průzkumu hradu Starý Jičín a byl spoluautorem několika knih.
Sylva Dvořáčková, ředitelka Novojičínského muzea, p. o.: "My jsme se v muzeu na jeho narozeniny připravovali úplně jinak, mysleli jsme si, že se s ním a s klubem vojenské historie oslavíme, ale místo oslav se dnes konala zádušní mše."
Dagmar Novosadová, starostka Kunína: "Pan doktor byl náš kamarád, jezdil do Kunína, nechyběl na žádné akci, byl to člověk s velkým "Č"."
Jen málokterý člověk dokáže tak skloubit svůj profesní a osobní zájem o historii regionu s noblesními hereckými schopnostmi jako Emanuel Grepl. Mezi lidmi byl známý nejen jako historik a archeolog, ale především jako představitel více než 20 historických postav.
Lukáš Bajfart, velitel 11. husarského pluku: "Byl to člověk, který se věnoval vojenské historii a kromě toho, že byl výborným člověkem, tak byl výbornou osobností pro veškeré historické regimenty, které jsou v Novém Jičíně."
Tomáš Blaho: "Měl našlápnuto, aby se stal i profi herec, protože by historické postavy, které tady vytvářel měly historický ráz a on se do toho dokázal opřít a i s tou svou vizáží a charisma dokreslil tu postavu, kterou ztvárňoval. Byl pro mě takovým druhým otcem."
František Holub, hejtman: "Je nám po něm smutno, vždycky stmeloval kolektiv, vždy jsme věděli, kde ho najdeme."
Jaroslav Zezulčík, kastelán kunínského zámku: "Místo pana Grepla bylo vždy v čele pluku a potom ještě jedno místo bylo jeho, u jednoho obrazu v zámku, u obrazu hraběte Harracha, otce hraběnky Valburgy. On se uměl převtělovat do postav, které hrál a u toho obrazu, když se postavil, nikdo nevěděl,kdo je ta podobizna, jestli doktora Grepla nebo hraběte."
