Renáta Talpová, ředitelka ZUŠ Komenského: „Celé to vzniklo z jednoho důvodu – otevírali jsme tady nové studijní zaměření, a to je hra na violoncello. Tento obor se dosud na této škole neučil. Podařilo se nám sehnat kvalifikovanou paní učitelku a už máme i nové zájemce.“
Hra na tento krásný nástroj není jednoduchá, proto učitelé ocení, když dětí mají alespoň malý hudební základ.
Judita Šprochová, učitelka hry na violoncello: „Je lépe, když se na violoncello začíná jako na první nástroj, ale samozřejmě přivítám, když budou děti umět noty, když se umí pohybovat na klaviatuře, hrají na klavír nebo třeba na flétnu. Na violoncellu je potřeba, aby měly ten nástroj, který je poměrně velký, děti rády, aby k němu měly vztah. Není to jednoduché, myslím si, ani pro děti, ani pro rodiče, se rozhodnout, vzhledem k tomu, jak je nástroj velký, že ho budou muset všude nosit. Je to takové složitější.
Violoncello nepatří k nejmenším a nejlehčím nástrojům. Aby jej děti nemusely pokaždé nosit, škola nástroje zakoupila a nabízí i jejich zapůjčení.
Renáta Talpová, ředitelka ZUŠ Komenského: „Mimo to, že jsme nakupovali nové hudební nástroje jako klavíry, jsme nakupovali i nová violoncella. Jsme docela připraveni přijmout nějaké studenty, máme i violoncella pro menší děti. Máme na co hrát a škola samozřejmě zapůjčuje dětem hudební nástroje.“
Judita Šprochová, učitelka hry na violoncello: „Jsou to různé velikosti nástroje, protože malé děti nedosáhnou rukou na ty obrovské vzdálenosti mezi prsty. Jsou čtvrťové, i osminková cella. Půlové a pak celé nástroje.“
Judita Šprochová, učitelka hry na violoncello: „Mám tady jednu velmi šikovnou holčičku, osmiletou, pak chlapce, který má dvanáct let, jednu dospívající dívku, a ještě se rozhodují další. Já začínala v 9 letech a myslím si, že 8,9 let je optimální, protože už ruka zesílí a děti dokážou zmáčknout strunu“.
Kromě nákupu smyčcových nástrojů škola nakoupila i klavíry. Ty jsou však obrovské a jejich instalace do tříd se jevila jako velký problém.
Renáta Talpová, ředitelka ZUŠ Komenského: „Pořizovali jsme dvě nová pianina, i ty nám přivezli o prázdninách. To bylo docela zajímavé, protože po našem starožitném schodišti byl opravu veliký problém je vystěhovat do druhého patra, ale podařilo se. Děti mají nové nástroje, mají se na co těšit.“
Během prázdnin na škole probíhala i úprava prostor a také přibyl nový nábytek. Od 1. září tak dšti usedly nejen k novým nástrojům, ale i do nově vybavených tříd.
Renáta Talpová, ředitelka ZUŠ Komenského: „Než nastoupili naši žáci prvního září do školy, tak musím říct, že se tady dělaly větší úpravy učeben, protože jsme potřebovali získat novou učebnu. Trochu jsme stěhovali, malovali jsme, pokládaly se nové koberce, učebny jsme vybavovali novým nábytkem.“
Do Základní umělecké školy ve Studénce nyní dochází zhruba 400 žáků do 20 oborů s hudebním naměřením. Zájem o hudební vzdělání tak stále roste.
