Ledovou plochu zimního stadionu ve Studénce rozpustili po ukončení hokejové sezony počátkem dubna, po třech a půl měsících klidu začala na konci července příprava na její opětovné uvedení do provozu.
Ondřej Stanek, vedoucí technického úseku. SAK Studénka: “Začínat budeme už 15. srpna, kdy budou první komerční pronájmy ledu včetně veřejného bruslení. Znamená to ale několik týdnů příprav, musí se nachystat strojovna, jámy s vodou, celá plocha se musí vyčistit a připravit na to, abychom opravdu mohli začít mrazit.”
Konečným výsledkem přípravných prací bude vrstva ledu o tloušťce 4 a půl centimetru. Zhruba ve dvou centimetrech bude vytvořena bílá vrstva s hokejovými lajnami.
Ondřej Stanek, vedoucí technického úseku. SAK Studénka: “Co se té samotné přípravy týče, trvá to zhruba deset až dvanáct dní, podle toho, jaké je v létě venkovní počasí. Hala nemá vzduchotechniku, takže jsme podřízeni venkovnímu počasí. Když je hodně horko a do toho zaprší, tak ta vlhkost vyletí a ledová plocha se opravdu špatně tvoří. Ale teď se trochu ochladilo, tak doufejme, že nám to na začátku pomůže se dostat na tu vrstvu dvou centimetrů, ať můžeme co nejdříve začít bílit. Na přípravu najímáme i brigádníky, protože je potřeba stříkat vodu na ledovou plochu i v noci. Je nás vždy potřeba tak šest až osm, nejvíce lidí je potřeba na udělání těch lajn, protože to je proces, který se musí stihnout rychle.”
Než se hala znovuotevře prvním bruslařům a hokejistům, bude třeba zvládnout i pořádný úklid celého objektu.
Ondřej Stanek, vedoucí technického úseku. SAK Studénka: “Chodí se uklízet ochozy, beton se vysaje, vytře. Než se začne dělat led, musí se strojně vyčistit i betonová plocha, než se začne samotný led dělat, aby dobře přilnul. Dále se poutahují mantinely a nachystá se celé zázemí i hokejových šaten, aby bruslaři měli vše nachystané.”
Rozpis ledové plochy, včetně informace o časech veřejného bruslení, bude jako obvykle na webových stránkách.
Posledním velkým zásahem do objektu zimního stadionu bylo na podzim roku 2019 dokončení rekonstrukce, při které se měnila střešní krytina včetně izolací. Zároveň s tím proběhla i kompletní obnova technologie chlazení. Díky té se podařilo snížit spotřebu elektrické energie při provozu zhruba o dvacet procent.
