Pouliční lampy jsou pro pozdní chodce ostrůvkem jistoty v temné noci. Kostely, hrady nebo rozhledny můžeme obdivovat díky umělému osvětlení i za tmy. Však také celá Evropa září jako vánoční strom. Je to nutné ? – zamýšlejí se vědci.
“Na noční obloze, kdyby nebyla postižená světelným znečištěním, můžeme vidět až 4000 hvězd. Teď jsme v Opavě, v centru, a pokud vyjdeme ven, tak se nedopočítáme většího čísla než 50,” popisuje vliv světla na pozorování noční oblohy Martin Petrásek ze Slezské univerzity, který je, členem Odborné skupiny pro tmavé nebe při České astronomické společnosti, Ta spolupracuje ministerstvem životního prostředí na snížení světelného znečištění. Přestože světlo může navozovat pocit bezpečí, je to spíš na škodu. Lampy či billbordy, které září do tmy matou hmyz. Ten je schopen kolem světelného zdroje kroužit do zemdlení. Nebo třeba noční živočichové kvůli nadbytku světla nerozpoznají, kdy noc začíná.
„Pokud se výlet netopýrů zpozdí, tak na lovištích už nezastihnou dostatek hmyzu, takže je počet ulovené kořisti je daleko menší právě proto, že vyletěli později,“ vysvětluje zoolog Martin Gajdošík.
Neoklameme ani naše biologické hodiny. Pokud je lidský organismus uměle udržován vzhůru i po setmění, projeví se to.
„Víme, že existují japonské a korejské studie, které říkají, že trvalá nízká intenzita světla v noci může život člověka výrazně ovlivnit. Mluví se o depresích, o obezitě, metabolickém syndromu apod.,” popisuje Zdeňka Bendová z Přírodovědecké fakulty Karlovy univerzity
Podle nedávno schválených vládních opatření by mělo dojít k postupné výměně lamp tak, aby světlo bylo správně cílené na potřebné místo a nezářilo jinam. Ostranit by se měly také LED žárovky, které vydávají škodlivou modrou složku světla.Zvažuje se i omezení nasvícení některých míst.
