Mimořádná zpráva:
Načítám...
  • OBYVATELÉ NOVÝCH HEŘMINOV ROZHODOVALI O PŘEHRADĚ, VĚTŠINA JE PRO
  • ČESKÉ A POLSKÉ DĚTI POZNÁVALY CENTRUM OSTRAVY DÍKY PROJEKTU RUKU V RUCE
  • V OSTRAVĚ ZAČNE REKONSTRUKCE NÁM. REPUBLIKY, NIKDO SE NEODVOLAL PROTI VÝBĚRU
  • DOBROVOLNÍCI DNES VYSAZUJÍ STROMY NA JAVORNÍKU
  • OBYVATELÉ NOVÝCH HEŘMINOV BUDOU V SOBOTU HASOVAT V REFERENDU PŘEHRADĚ
  • DOLNÍ VÍTKOVICE BUDOU HOSTIT OSMÉ POKRAČOVÁNÍ BEACHVOLEJBALOVÉHO TURNAJE
  • TITUL HASIČ ROKU SI Z PRAŽSKÉHO HRADU ODNESL PŘÍSLUŠNÍK HZS MSK
  • DO NEMOCNICE KARVINÁ - RÁJ SE VYDALY PANENKY AŽ Z KRNOVA A ROZVESELILY DĚTI
  • PORUBSKÝ DEN BEZPEČÍ NABÍDNE UKÁZKY I TECHNIKU IZS, USKUTEČNÍ SE 3. KVĚTNA
  • OSTRAVSKÝ VELETRH PŘÍLEŽITOSTÍ PŘIPRAVUJE STUDENTY NA BUDOUCÍ PODNIKÁNÍ
  • V OSTRAVĚ PROBĚHLA KONFERENCE, KTERÁ MOTIVUJE ŽÁKY K ENVIRON. BÁDÁNÍ

Ukrajinští fyzikové pomáhají v Opavě ve výzkumu červích děr

Opava |

Mezinárodní tým fyziků pokračuje v Opavě ve výzkumu superhmotných černých děr a rovněž v pátrání po teoretických tunelech ve vesmíru, tzv. červích dírách. Na výzkumu se významnou měrou podílejí dva ukrajinští vědci - Roman Konoplya a Alexander Zhidenko. Právě tito dva vědci se vloni zaměřili na možnost existence stabilní červí díry ve vesmíru a napomohli tak k pokroku ve výzkumu těchto "zkratek" ve vesmíru (či dokonce mostů do paralelních vesmírů).

Mezinárodní tým fyziků pokračuje v Opavě ve výzkumu superhmotných černých děr a rovněž v pátrání po teoretických tunelech ve vesmíru, tzv. červích dírách. K jejich skutečné existenci je přivádí doposud neobjasněné chování specifického záření pocházejícího od těchto hmotných kosmických objektů. Díky mimořádnému úspěchu při získání prvního snímku černé díry v roce 2019 a vypuštění Vesmírného dalekohledu Jamese Webba na konci loňského roku jsou vědci k odhalení červích děr takřka nadosah. Pokud skutečně existují, měly by se projevovat specifickými obrazy, které fyzikové spočítali.

Snímek černé díry byl první krůček

První obraz stínu černé díry, který obletěl celý svět a stal se nejsdílenějším vědeckým snímkem v moderní historii, vznikl z ohromného množství dat (přes 5 petabajtů!) pořízených systémem EHT (Event Horizon Telescope), což je důmyslná síť několika radioteleskopů rozmístěných po celém světě včetně Antarktidy. Teleskopy dohromady tvoří virtuálně ohromný přístroj schopný zobrazit i extrémně vzdálené objekty. Protože pozorování černé díry v galaxii M87 neztěžuje jen velká vzdálenost (55 milionů světelných let), ale také mezihvězdná látka mezi námi a objektem, která (podobně jako mlha) znemožňuje pozorování vzdálených zdrojů záření ve viditelném oboru, je EHT tvořen přístroji pozorujícími v tzv. submilimetrovém pásmu elektromagnetického záření (na rozhraní infračerveného a mikrovlnného oboru). Pozorujeme tak záření z okolí černé díry procházející mezihvězdnou látkou podobně jako světlo „mlhovek“ auta skrz mlhu.

Více teleskopů, lepší možnosti

V roce 2021 se do sítě přístrojů v projektu EHT připojily další dvě stanice – síť radioteleskopů NOEMA ve Francii a 12metrový radioteleskop ARO na observatoři Kitt Peak v Arizoně. V budoucnu je ve hře umístění radioteleskopu na oběžnou dráhu kolem Země, nebo dokonce na povrch Měsíce. Měsíční radioteleskop by mohl být konstrukčním unikátem – díky velké odrazivosti povrchu Měsíce a nepřítomnosti atmosféry okolo něj se dá využít např. celá plocha kráteru. Jeden takový projekt je ve fázi příprav – LCRT (Lunar Crater Radio Telescope). V pozorování rovněž bude nápomocný nedávno vypuštěný Vesmírný dalekohled Jamese Webba (JWST), který sice nepozoruje ve stejné oblasti spektra (EHT pozoruje v radiovém oboru na vlnové délce 1,3 milimetru, JWST v infračerveném na vlnové délce o 2-3 řády menší), ale díky svému rozlišení a umístění ve vesmíru může být v některých pozorovacích experimentech významnou posilou. Rozrůstající se síť EHT je tedy čím dál připravenější na získání jemnějších detailů nejen u již pozorované černé díry M87*, ale i u jiných v našem kosmickém okolí. Díky tomu by se astronomové mohli zaměřit i na takové detaily, které by signalizovaly, že pozorovaný objekt není černá díra, nýbrž červí díra.

Jak poznáme červí díru?

Zdeněk Stuchlík, profesor z Fyzikálního ústavu v Opavě: "Pokud by EHT, Vesmírný dalekohled Jamese Webba ale i GRAVITY na observatoři Paranal součinně pozorovaly objekt, který by vykazoval vlastnosti červí díry, na zpracovaných snímcích to poznáme tak, že v centrální části namísto prázdného stínu odhalíme světlé prstence."

Profesor je spoluautor nové vědecké práce zabývající se modelováním optických jevů pozorovatelných skrze teoretickou červí díru. Na tzv. fotonové prstence coby důkaz existence červích děr přitom fyzikové z Opavy upozorňovali už dříve ve spolupráci s prof. Markem Abramowiczem. Tehdy však předpokládali, že červí díra musí být tzv. asymetrická, aby takové jevy byly pozorovatelné.

Zdeněk Stuchlík, profesor z Fyzikálního ústavu v Opavě: "My jsme použili nové poznatky a fyzikální modely, které nám daly výsledky ukazující na to, že optické jevy viditelné z druhého konce vesmíru v případě symetrické červí díry, ale i z paralelního vesmíru v případě nesymetrického řešení budou pozorovatelné vždy. Lišit se budou jen vzhledem."

Poznamenal také, že jeho ukrajinští kolegové Roman Konoplya a Alexander Zhidenko, vědečtí pracovníci působící na Fyzikálním ústavu v Opavě, v jedné ze současných vědeckých prací potvrdili, že k vytvoření a udržení stabilní červí díry není zapotřebí žádné exotické látky, jak se do té doby předpokládalo. Poté s další ukrajinskou výzkumnicí Marií Churilovou zkoumali vlastnosti červích děr.

Jan Schee, spoluautor vědecké práce z Fyzikálního ústavu v Opavě: "Modelovali jsme tzv. Keplerovské disky, tedy rozložení zářící hmoty v oblasti těsně nad horizontem událostí superhmotných černých děr a zajímalo nás, co by od nás bylo pozorovatelné z druhého konce mostu v případě, že objekt je ve skutečnosti vstupem do hrdla červí díry, na jejímž druhém konci se odehrávají stejné optické jevy. Naše modely ukazují, že červí díru jakéhokoliv typu odhalíme, pokud detekujeme specifické obrazce způsobené tzv. fotonovou sférou na druhém konci tunelu."
Zdeněk Stuchlík, profesor z Fyzikálního ústavu v Opavě: "Detekce takového prstence je klíčový a naprosto zásadní efekt pro rozlišení červích děr."
Nahlásit chybu


K tématu

Ostravský majáles je pro studenty všech škol v kraji

Ostravský majáles chce být symbolem všech studentů v kraji. Na letošní rok připravil kromě volby krále a královny, také volbu prince a princezny. Ti budou za střední školy. Vítězové dostanou 50 tisíc korun na studentské aktivity pro své školy.

Slezská univerzita v Opavě se otevřela zájemcům o studium

13. února 2025 0:46 | Opava | Yvona Fajtová | Opavský expres

Slezská univerzita v Opavě se otevřela zájemcům o studium. Měli tak jedinečnou možnost prohlédnout si prostory jednotlivých fakult a ústavů, seznámit se se studijními programy a zeptat se na vše, co je v souvislosti se studiem zajímá.

Rekonstrukce Mravenečku služby nezastavila. Azyl mu poskytla Slezská univerzita

17. února 2025 11:28 | Opava | Yvona Fajtová | Regionální zprávy POLAR

Denní stacionář Mraveneček v Opavě prochází rozsáhlými stavebními úpravami. Je tak neobyvatelný a zaměstnanci a klienti se tak museli přestěhovat do náhradních prostor. Ty našli ve výukovém bytě Fakulty veřejných politik Slezské univerzity.


Obyvatelé Nových Heřminov v referendu rozhodovali o přehradě. Většina byla pro

Včera 19:22 | Bruntál | Yvona Fajtová

V Nových Heřminovech proběhlo referendum o protipovodňové přehradě, která má zatopit část obce. Lidé od rána hlasovali o tom, jestli souhlasí se záměrem vybudovat protipovodňová opatření včetně přehrady.

Zámek v Hradci nad Moravicí nabídne novinku. Na konci května zpřístupní nový prohlídkový okruh

Včera 18:26 | Opava | Yvona Fajtová | Opavský expres

Zámek v Hradci nad Moravicí zahájil letní sezonu a na letošní rok chystá novinky. Už na konci května zpřístupní nový okruh s názvem Poklady hradeckého zámku.

Dobrovolníci pokračují v zalesňování Beskyd po kůrovcové kalamitě

Několik stovek nových stromů vysadili dobrovolníci, kteří se zúčastnili akce Stromy pro Javorník. V pátek své sazeničky zasadili studenti a v sobotu pak další dobrovolníci.

České a polské děti společně poznávaly centrum Ostravy díky projektu Ruku v ruce

Radnice Moravské Ostravy a Přívozu se zapojila do česko-polského projektu Ruku v ruce. Ten pokračoval už třetím setkáním. Tentokrát se díky němu žáci základní školy z polské Ratiboři spolu s žáky dvou základních škol z obvodu seznámili s historií centra Ostravy.

Den Země opět přinesl spoustu podnětů k udržitelnějšímu způsobu života

Na Masarykově náměstí se uskutečnil Den Země. Akce i letos přilákala množství dětí i dospělých. Součástí nabídky stánků a atrakcí bylo hlasování ve výtvarné soutěži z udržitelných materiálů.

Titul Hasič roku si z Pražského hradu odnesl příslušník Hasičského záchranného sboru MSK

Včera 9:27 | Celý MS kraj | Libor Běčák

Španělský sál Pražského hradu hostil ve čtvrtek již 16. ročník ankety Hasič roku. Profesionální hasiči tam převzali ocenění za svou práci a činy.

V opavské Slezské nemocnici se střílelo. Taktické cvičení prověřilo policii i bezpečnostní systém nemocnice

25. dubna 2025 10:56 | Opava | Yvona Fajtová | Regionální zprávy POLAR

V opavské Slezské nemocnici se střílelo. Naštěstí jen cvičně. Plánované taktické cvičení prověřilo nejen postup a taktiku policejního zásahu, ale také funkčnost vybudovaných bezpečnostních systémů ve zdravotnickém zařízení.

V nemocnici ve Frýdku-Místku se konalo cvičení složek IZS po vznícení chemikálií

Cvičením zásahu při záchraně a evakuaci většího počtu zraněných prošli hasiči, policisté a zdravotníci ve frýdecko-místecké nemocnici. Námětem cvičení byl požár způsobený chybnou manipulací s chemikáliemi při dezinfekci nástrojů.

Policisté v Bruntále zadrželi prchajícího muže se zbraní upravenou pro větší hluk

25. dubna 2025 15:09 | Celý MS kraj | Libor Běčák

Z lesa na Vodárenském vrchu se ozývaly výstřely, které nahlásil občan na linku 158. Policisté na místě zadrželi muže se zbraní, která byla upravená pro zvýšení hlučnosti. Kriminalisté prověřují veškeré okolnosti incidentu.

Havířov na planetě Zemi už 70 let, Den Země si užily tisíce dětí

25. dubna 2025 15:08 | Havířov | Bára Kelnerová | Havířovský expres

Veškeré informace o ochraně životního prostředí jsou pro mládež nesmírně důležité. I proto se Havířov každoročně připojuje k celosvětové akci Den Země. Planeta Havířov, to byl podtitul letošního ročníku.

Lidé si výjimečně prohlédli třídící linku odpadů. Na Den země ji zpřístupnily TS Opava

Včera 18:39 | Opava | Yvona Fajtová | Opavský expres

Technické služby Opava se zapojily do akce Den země, který připadá na 22. dubna a jeho cílem je podpořit ochranu přírody. Uspořály exkurzi na třídící linku odpadů.

V opavské Slezské nemocnici se střílelo. Naštěstí jen cvičně

Včera 18:12 | Opava | Yvona Fajtová | Opavský expres

V opavské Slezské nemocnici se střílelo. Naštěstí jen cvičně. Plánované taktické cvičení prověřilo nejen postup a taktiku policejního zásahu, ale také funkčnost vybudovaných bezpečnostních systémů ve zdravotnickém zařízení.

Nejstarší turistický pochod v ČR, Bezručova Moravice, zaznamenal rekordní návštěvnost

25. dubna 2025 10:58 | Opava | Yvona Fajtová | Regionální zprávy POLAR

V Hradci nad Moravicí proběhl už 65. ročník Bezručovy Moravice. Jde o nejstarší dálkový pochod v Česku. Připraveno bylo 6 turistických tras a tři cyklotrasy.

Opava si pietním aktem u památníku Osvobození připomněla 80 let od osvobození města

24. dubna 2025 11:39 | Opava | Yvona Fajtová | Regionální zprávy POLAR

Opava si připomněla 80 let od osvobození města během Ostravské operace v závěru II. světové války. Pietní akt se uskutečnil u památníku Osvobození na náměstí Osvoboditelů.

Multižánrový festival Další břehy se odehrával i na Městském hřbitově v Opavě

23. dubna 2025 16:20 | Opava | Yvona Fajtová | Opavský expres

Multižánrový festival Další břehy má za sebou první polovinu. Tečku za ní udělalo Site specific divadelní představení Tanec smrti na Městském hřbitově.

Nejstarší turistický pochod v ČR, Bezručova Moravice, zaznamenal rekordní návštěvnost

23. dubna 2025 16:03 | Opava | Yvona Fajtová | Opavský expres

V Hradci nad Moravicí proběhl už 65. ročník Bezručovy Moravice. Jde o nejstarší dálkový pochod v Česku. Připraveno bylo 6 turistických tras a tři cyklotrasy.

Ukrajinští fyzikové pomáhají v Opavě ve výzkumu červích děr
Vydáno 6. března 2022 14:14, Opava, Jiří Cileček
Mezinárodní tým fyziků pokračuje v Opavě ve výzkumu superhmotných černých děr a rovněž v pátrání po teoretických tunelech ve vesmíru, tzv. červích dírách. Na výzkumu se významnou měrou podílejí dva ukrajinští vědci - Roman Konoplya a Alexander Zhidenko. Právě tito dva vědci se vloni zaměřili na možnost existence stabilní červí díry ve vesmíru a napomohli tak k pokroku ve výzkumu těchto "zkratek" ve vesmíru (či dokonce mostů do paralelních vesmírů).

zdroj foto: Fyzikální ústav v Opavě

Mezinárodní tým fyziků pokračuje v Opavě ve výzkumu superhmotných černých děr a rovněž v pátrání po teoretických tunelech ve vesmíru, tzv. červích dírách. K jejich skutečné existenci je přivádí doposud neobjasněné chování specifického záření pocházejícího od těchto hmotných kosmických objektů. Díky mimořádnému úspěchu při získání prvního snímku černé díry v roce 2019 a vypuštění Vesmírného dalekohledu Jamese Webba na konci loňského roku jsou vědci k odhalení červích děr takřka nadosah. Pokud skutečně existují, měly by se projevovat specifickými obrazy, které fyzikové spočítali.

Snímek černé díry byl první krůček

První obraz stínu černé díry, který obletěl celý svět a stal se nejsdílenějším vědeckým snímkem v moderní historii, vznikl z ohromného množství dat (přes 5 petabajtů!) pořízených systémem EHT (Event Horizon Telescope), což je důmyslná síť několika radioteleskopů rozmístěných po celém světě včetně Antarktidy. Teleskopy dohromady tvoří virtuálně ohromný přístroj schopný zobrazit i extrémně vzdálené objekty. Protože pozorování černé díry v galaxii M87 neztěžuje jen velká vzdálenost (55 milionů světelných let), ale také mezihvězdná látka mezi námi a objektem, která (podobně jako mlha) znemožňuje pozorování vzdálených zdrojů záření ve viditelném oboru, je EHT tvořen přístroji pozorujícími v tzv. submilimetrovém pásmu elektromagnetického záření (na rozhraní infračerveného a mikrovlnného oboru). Pozorujeme tak záření z okolí černé díry procházející mezihvězdnou látkou podobně jako světlo „mlhovek“ auta skrz mlhu.

Více teleskopů, lepší možnosti

V roce 2021 se do sítě přístrojů v projektu EHT připojily další dvě stanice – síť radioteleskopů NOEMA ve Francii a 12metrový radioteleskop ARO na observatoři Kitt Peak v Arizoně. V budoucnu je ve hře umístění radioteleskopu na oběžnou dráhu kolem Země, nebo dokonce na povrch Měsíce. Měsíční radioteleskop by mohl být konstrukčním unikátem – díky velké odrazivosti povrchu Měsíce a nepřítomnosti atmosféry okolo něj se dá využít např. celá plocha kráteru. Jeden takový projekt je ve fázi příprav – LCRT (Lunar Crater Radio Telescope). V pozorování rovněž bude nápomocný nedávno vypuštěný Vesmírný dalekohled Jamese Webba (JWST), který sice nepozoruje ve stejné oblasti spektra (EHT pozoruje v radiovém oboru na vlnové délce 1,3 milimetru, JWST v infračerveném na vlnové délce o 2-3 řády menší), ale díky svému rozlišení a umístění ve vesmíru může být v některých pozorovacích experimentech významnou posilou. Rozrůstající se síť EHT je tedy čím dál připravenější na získání jemnějších detailů nejen u již pozorované černé díry M87*, ale i u jiných v našem kosmickém okolí. Díky tomu by se astronomové mohli zaměřit i na takové detaily, které by signalizovaly, že pozorovaný objekt není černá díra, nýbrž červí díra.

Jak poznáme červí díru?

Zdeněk Stuchlík, profesor z Fyzikálního ústavu v Opavě: "Pokud by EHT, Vesmírný dalekohled Jamese Webba ale i GRAVITY na observatoři Paranal součinně pozorovaly objekt, který by vykazoval vlastnosti červí díry, na zpracovaných snímcích to poznáme tak, že v centrální části namísto prázdného stínu odhalíme světlé prstence."

Profesor je spoluautor nové vědecké práce zabývající se modelováním optických jevů pozorovatelných skrze teoretickou červí díru. Na tzv. fotonové prstence coby důkaz existence červích děr přitom fyzikové z Opavy upozorňovali už dříve ve spolupráci s prof. Markem Abramowiczem. Tehdy však předpokládali, že červí díra musí být tzv. asymetrická, aby takové jevy byly pozorovatelné.

Zdeněk Stuchlík, profesor z Fyzikálního ústavu v Opavě: "My jsme použili nové poznatky a fyzikální modely, které nám daly výsledky ukazující na to, že optické jevy viditelné z druhého konce vesmíru v případě symetrické červí díry, ale i z paralelního vesmíru v případě nesymetrického řešení budou pozorovatelné vždy. Lišit se budou jen vzhledem."

Poznamenal také, že jeho ukrajinští kolegové Roman Konoplya a Alexander Zhidenko, vědečtí pracovníci působící na Fyzikálním ústavu v Opavě, v jedné ze současných vědeckých prací potvrdili, že k vytvoření a udržení stabilní červí díry není zapotřebí žádné exotické látky, jak se do té doby předpokládalo. Poté s další ukrajinskou výzkumnicí Marií Churilovou zkoumali vlastnosti červích děr.

Jan Schee, spoluautor vědecké práce z Fyzikálního ústavu v Opavě: "Modelovali jsme tzv. Keplerovské disky, tedy rozložení zářící hmoty v oblasti těsně nad horizontem událostí superhmotných černých děr a zajímalo nás, co by od nás bylo pozorovatelné z druhého konce mostu v případě, že objekt je ve skutečnosti vstupem do hrdla červí díry, na jejímž druhém konci se odehrávají stejné optické jevy. Naše modely ukazují, že červí díru jakéhokoliv typu odhalíme, pokud detekujeme specifické obrazce způsobené tzv. fotonovou sférou na druhém konci tunelu."
Zdeněk Stuchlík, profesor z Fyzikálního ústavu v Opavě: "Detekce takového prstence je klíčový a naprosto zásadní efekt pro rozlišení červích děr."
Zdroj: https://polar.cz/zpravy/opavsko/opava/11000030203/ukrajinsti-fyzikove-pomahaji-v-opave-ve-vyzkumu-cervich-der