Mimořádná zpráva:
Načítám...
  • POLICISTÉ Z CELÉHO KRAJE DAROVALI KREV, REPORTÁŽ NA POLAR.CZ
  • RYANAIR PRODLUŽUJE PROVOZ LINEK DO MALAGY A GIRONY Z OSTRAVSKÉHO LETIŠTĚ
  • ODBORNÍCI VARUJÍ PŘED ZVÝŠENOU AKTIVITOU KLÍŠŤAT
  • ANKETU HASIČ ROKU OVLÁDL KAREL ŽILINSKÝ Z VÍTKOVA. REPORTÁŽ NA POLAR.CZ
  • STANIČNÍ SESTRA ODDĚLENÍ NEONATOLOGIE FN OSTRAVA ZÍSKALA EVROPSKÝ CERTIFIKÁT
  • VE FRÝDKU-MÍSTKU SE CHYSTÁ DALŠÍ OBLÍBENÝ POCHOD PRO SENIORY
  • HAVÍŘOV INVESTOVAL 15 MIL. DO OBNOVY ŠKOLNÍHO HŘIŠTĚ, BUDE SLOUŽIT I VEŘEJNOSTI
  • OSTRAVSKÝ TAEKWONDISTA MARTIN SVOBODA ZAZÁŘIL NA ME V TALLINU
  • HASIČI UKONČILI ZÁSAH U HOTELU ZÁMEČEK V ČELADNÉ, KDE SE ZŘÍTIL STROP
  • PRVNÍ STUDENTI OBORU ZUBNÍ LÉKAŘSTVÍ ABSOLVUJÍ ODBORNOU PRAXI VE FN OSTRAVA
  • OSTRAVŠTÍ HASIČI ZÍSKALI ZLATO NA SOUTĚŽI VE VODNÍM ZÁCHRANÁŘSTVÍ
  • VRCHNÍ SESTRA GYNEKOLOGIE SZZ KRNOV L. PETŘEKOVÁ ZÍSKALA CENU ANNY LIŠKOVÉ
  • MSK STÁLE LÁKÁ TURISTY, NÁVŠTĚVNOST, JE STABILNÍ, ROSTE ZÁJEM O JESENÍKY
  • NEZAMĚSTNANOST V MSK V DUBNU STAGNOVALA NA 6 %, POČET UCHAZEČŮ MÍRNĚ KLESL
  • NOVÝ JIČÍN - ŽILINA BUDE MÍT CHYBĚJÍCÍ CHODNÍK I VODOVOD, DOČKÁ SE PŘÍŠTÍ ROK

Ukrajinští fyzikové pomáhají v Opavě ve výzkumu červích děr

Opava |

Mezinárodní tým fyziků pokračuje v Opavě ve výzkumu superhmotných černých děr a rovněž v pátrání po teoretických tunelech ve vesmíru, tzv. červích dírách. Na výzkumu se významnou měrou podílejí dva ukrajinští vědci - Roman Konoplya a Alexander Zhidenko. Právě tito dva vědci se vloni zaměřili na možnost existence stabilní červí díry ve vesmíru a napomohli tak k pokroku ve výzkumu těchto "zkratek" ve vesmíru (či dokonce mostů do paralelních vesmírů).

Mezinárodní tým fyziků pokračuje v Opavě ve výzkumu superhmotných černých děr a rovněž v pátrání po teoretických tunelech ve vesmíru, tzv. červích dírách. K jejich skutečné existenci je přivádí doposud neobjasněné chování specifického záření pocházejícího od těchto hmotných kosmických objektů. Díky mimořádnému úspěchu při získání prvního snímku černé díry v roce 2019 a vypuštění Vesmírného dalekohledu Jamese Webba na konci loňského roku jsou vědci k odhalení červích děr takřka nadosah. Pokud skutečně existují, měly by se projevovat specifickými obrazy, které fyzikové spočítali.

Snímek černé díry byl první krůček

První obraz stínu černé díry, který obletěl celý svět a stal se nejsdílenějším vědeckým snímkem v moderní historii, vznikl z ohromného množství dat (přes 5 petabajtů!) pořízených systémem EHT (Event Horizon Telescope), což je důmyslná síť několika radioteleskopů rozmístěných po celém světě včetně Antarktidy. Teleskopy dohromady tvoří virtuálně ohromný přístroj schopný zobrazit i extrémně vzdálené objekty. Protože pozorování černé díry v galaxii M87 neztěžuje jen velká vzdálenost (55 milionů světelných let), ale také mezihvězdná látka mezi námi a objektem, která (podobně jako mlha) znemožňuje pozorování vzdálených zdrojů záření ve viditelném oboru, je EHT tvořen přístroji pozorujícími v tzv. submilimetrovém pásmu elektromagnetického záření (na rozhraní infračerveného a mikrovlnného oboru). Pozorujeme tak záření z okolí černé díry procházející mezihvězdnou látkou podobně jako světlo „mlhovek“ auta skrz mlhu.

Více teleskopů, lepší možnosti

V roce 2021 se do sítě přístrojů v projektu EHT připojily další dvě stanice – síť radioteleskopů NOEMA ve Francii a 12metrový radioteleskop ARO na observatoři Kitt Peak v Arizoně. V budoucnu je ve hře umístění radioteleskopu na oběžnou dráhu kolem Země, nebo dokonce na povrch Měsíce. Měsíční radioteleskop by mohl být konstrukčním unikátem – díky velké odrazivosti povrchu Měsíce a nepřítomnosti atmosféry okolo něj se dá využít např. celá plocha kráteru. Jeden takový projekt je ve fázi příprav – LCRT (Lunar Crater Radio Telescope). V pozorování rovněž bude nápomocný nedávno vypuštěný Vesmírný dalekohled Jamese Webba (JWST), který sice nepozoruje ve stejné oblasti spektra (EHT pozoruje v radiovém oboru na vlnové délce 1,3 milimetru, JWST v infračerveném na vlnové délce o 2-3 řády menší), ale díky svému rozlišení a umístění ve vesmíru může být v některých pozorovacích experimentech významnou posilou. Rozrůstající se síť EHT je tedy čím dál připravenější na získání jemnějších detailů nejen u již pozorované černé díry M87*, ale i u jiných v našem kosmickém okolí. Díky tomu by se astronomové mohli zaměřit i na takové detaily, které by signalizovaly, že pozorovaný objekt není černá díra, nýbrž červí díra.

Jak poznáme červí díru?

Zdeněk Stuchlík, profesor z Fyzikálního ústavu v Opavě: "Pokud by EHT, Vesmírný dalekohled Jamese Webba ale i GRAVITY na observatoři Paranal součinně pozorovaly objekt, který by vykazoval vlastnosti červí díry, na zpracovaných snímcích to poznáme tak, že v centrální části namísto prázdného stínu odhalíme světlé prstence."

Profesor je spoluautor nové vědecké práce zabývající se modelováním optických jevů pozorovatelných skrze teoretickou červí díru. Na tzv. fotonové prstence coby důkaz existence červích děr přitom fyzikové z Opavy upozorňovali už dříve ve spolupráci s prof. Markem Abramowiczem. Tehdy však předpokládali, že červí díra musí být tzv. asymetrická, aby takové jevy byly pozorovatelné.

Zdeněk Stuchlík, profesor z Fyzikálního ústavu v Opavě: "My jsme použili nové poznatky a fyzikální modely, které nám daly výsledky ukazující na to, že optické jevy viditelné z druhého konce vesmíru v případě symetrické červí díry, ale i z paralelního vesmíru v případě nesymetrického řešení budou pozorovatelné vždy. Lišit se budou jen vzhledem."

Poznamenal také, že jeho ukrajinští kolegové Roman Konoplya a Alexander Zhidenko, vědečtí pracovníci působící na Fyzikálním ústavu v Opavě, v jedné ze současných vědeckých prací potvrdili, že k vytvoření a udržení stabilní červí díry není zapotřebí žádné exotické látky, jak se do té doby předpokládalo. Poté s další ukrajinskou výzkumnicí Marií Churilovou zkoumali vlastnosti červích děr.

Jan Schee, spoluautor vědecké práce z Fyzikálního ústavu v Opavě: "Modelovali jsme tzv. Keplerovské disky, tedy rozložení zářící hmoty v oblasti těsně nad horizontem událostí superhmotných černých děr a zajímalo nás, co by od nás bylo pozorovatelné z druhého konce mostu v případě, že objekt je ve skutečnosti vstupem do hrdla červí díry, na jejímž druhém konci se odehrávají stejné optické jevy. Naše modely ukazují, že červí díru jakéhokoliv typu odhalíme, pokud detekujeme specifické obrazce způsobené tzv. fotonovou sférou na druhém konci tunelu."
Zdeněk Stuchlík, profesor z Fyzikálního ústavu v Opavě: "Detekce takového prstence je klíčový a naprosto zásadní efekt pro rozlišení červích děr."
Nahlásit chybu


K tématu

Slezská univerzita v Opavě se otevřela zájemcům o studium

13. února 2025 0:46 | Opava | Yvona Fajtová | Opavský expres

Slezská univerzita v Opavě se otevřela zájemcům o studium. Měli tak jedinečnou možnost prohlédnout si prostory jednotlivých fakult a ústavů, seznámit se se studijními programy a zeptat se na vše, co je v souvislosti se studiem zajímá.

Rekonstrukce Mravenečku služby nezastavila. Azyl mu poskytla Slezská univerzita

17. února 2025 11:28 | Opava | Yvona Fajtová | Regionální zprávy POLAR

Denní stacionář Mraveneček v Opavě prochází rozsáhlými stavebními úpravami. Je tak neobyvatelný a zaměstnanci a klienti se tak museli přestěhovat do náhradních prostor. Ty našli ve výukovém bytě Fakulty veřejných politik Slezské univerzity.

Projekt Slezské univerzity CEPIS v Karviné řeší poslední dokumentace ke stavebnímu povolení

25. března 2025 14:04 | Karviná | Gabriela Stašová | Karvinský expres

Obchodně podnikatelská fakulta připravuje projekt, který opět rozšíří kvalitu této karvinské pobočky Slezské univerzity. CEPIS, čili Centrum podnikání, profesních a mezinárodních studií, se bude pyšnit zcela novou moderní budovou, která bude navíc vyhovovat energeticky úsporným normám.


Střelba uvnitř soudu v Novém Jičíně spustila policejní cvičení

V budově soudu v Novém Jičíně bylo dnes dopoledne slyšet střelbu a volání o pomoc, ovšem jako součást taktického cvičení policie a dalších složek integrovaného záchranného systému. Střelce se během simulace podařilo eliminovat do dvou hodin.

Anketu Hasič roku ovládl Karel Žilinský z Vítkova, náš kraj byl úspěšný i v dalších kategoriích

O tom, že hasiči z MS kraje patří dlouhodobě k nejlépe vycvičeným z celé země není pochyb, což dokazují každoročně v rámci ankety Hasič roku. Za loňský rok bodovali v několika kategoriích, ale Karel Žilinský ze stanice Vítkov ovládl i prestižní anketu Hasič roku.

Policisté z celého kraje darovali krev. Po víkendu a volných dnech se zásoby značně snížily

Pomáhat a chránit nejsou pro policisty z Moravskoslezského kraje jen prázdná slova. Dokazují to každodenně nejen v ulicích měst, ale i ve chvílích, kdy vyhrnují rukávy uniformy a usedají do křesla v Krevním centru Ostrava. Z dárcovství se už stala tradice.

Havířov investoval 15 milionů do obnovy školního hřiště, bude sloužit i veřejnosti

Žáci ze Základní školy Mládežnická v Havířově se mohou těšit na hodiny tělocviku. Sportovat budou na zcela novém multifunkčním hřišti, které bude v odpoledních hodinách k dispozici i široké veřejnosti.

Perun maraton opět potvrdil pověst nejnáročnějšího běžeckého závodu v Česku

12. května 2025 13:00 | Celý MS kraj | Libor Běčák | Beskydský expres

Skutečně až na dno svých sil si sáhli účastníci jednoho z nejnáročnějších maratonů pořádaných v České republice. Perun Sky Marathon se letos kolem Javorového vrchu v Beskydech běžel už podesáté.

Obnovené hřiště u ZŠ Mládežnická bude sloužit i veřejnosti

Žáci ze Základní školy Mládežnická v Havířově se mohou těšit na hodiny tělocviku. Sportovat budou na zcela novém multifunkčním hřišti, které bude v odpoledních hodinách k dispozici i široké veřejnosti.

Experti: Bez jaderné energie to nepůjde!

12. května 2025 12:32 | Celý MS kraj | Tomáš Tikal | Regionální zprávy POLAR

Jaderná budoucnost – to bylo hlavní téma konference Efektivní energetika v Ostravě. Zaměřila se na budoucnost jaderné energetiky v energetickém mixu České republiky, potažmo MS kraje.

Frýdek-Místek koupil strategické pozemky v centru města

Frýdek-Místek koupil od společnosti Slezan Holding strategické pozemky u stadionu TJ Slezan. Scelením vlastnictví tak město získalo pod svou kontrolu rozlehlé území v samotném centru a otevřelo si cestu k jeho rozvoji ve veřejném zájmu. Pro kulturu, budoucí infrastrukturu nebo sport, či relaxaci.

Habemus papam - volbu papeže prožívali i lidé na Karvinsku

12. května 2025 10:45 | Stonava | Jiří Brzóska | Regionální zprávy POLAR

Ve čtvrtek večer se nad Sixtinskou kaplí objevil bílý kouř. Svět se dozvěděl jméno nového papeže. Tato radostná zpráva nezůstala bez odezvy ani na Karvinsku. Víra a tradice promluvily symbolickým jazykem, který je slyšet i bez slov.

Děti z Ostravy znovu vyjedou za horským vzduchem. Ozdravné pobyty jsou oblíbené

12. května 2025 9:58 | Ostrava-město | Tomáš Kořistka | Ostravské minuty

Dýchat čistý vzduch není vždy samozřejmost a obzvláště v Ostravě, i když se to v posledních letech velmi zlepšilo. Už od roku 2010 umožňuje město tisícům školáků uniknout z ovzduší zasaženého smogem do horských oblastí.

Národní památník II. světové války v Hrabyni si připomněl 80 let od ukončení II. světové války

12. května 2025 8:20 | Opava | Yvona Fajtová | Regionální zprávy POLAR

Národní památník II. světové války v Hrabyni si pietním aktem připomněl 80 let od ukončení II. světové války. Lidé si při této příležitosti mohli zdarma prohlédnout stálou expozici Těžká léta 1938-1945.

Výstava v opavských Arkádách mapuje historii i současnost Červeného kříže

10. května 2025 16:56 | Opava | Yvona Fajtová | Opavský expres

Český červený kříž působí v českých zemích už téměř 160 let. Historii i současnost této organizace připomíná panelová výstava v Arkádách ve Dvořákových sadech.

U Národního památníku II. světové války v Hrabyni si připomněli 80 let od ukončení II. světové války

10. května 2025 15:36 | Opava | Yvona Fajtová | Opavský expres

U Národního památníku II. světové války v Hrabyni si pietním aktem připomněli 80 let od ukončení II. světové války. Lidé si při této příležitosti mohli zdarma prohlédnout stálou expozici Těžká léta 1938-1945.

Občané Služovic a Vrbky opět dovezli potraviny a hygienické potřeby chráněnému bydlení Deštník

10. května 2025 14:46 | Opava | Yvona Fajtová | Opavský expres

Už po čtrnácté zastavila před střediskem Charity Opava Deštník dodávka plná trvanlivých potravin a hygienických potřeb. Zboží pro klienty od roku 2012 každoročně během postu vybírají občané Služovic a místní části Vrbka.

Městské koupaliště v Opavě prochází rekonstrukcí. Povodně poškodily přízemí památkově chráněné budovy

7. května 2025 22:20 | Opava | Yvona Fajtová | Opavský expres

Městské koupaliště v Opavě se připravuje na letní sezonu. Aktuálně prochází rekonstrukcí přízemí hlavní budovy, která je spolu s bazény vedena v seznamu kulturních památek a na které se podepsaly loňské zářijové povodně.

Střední škola hotelnictví a služeb v Opavě rekonstruuje prostory zničené povodní

7. května 2025 19:17 | Opava | Yvona Fajtová | Opavský expres

Střední škola hotelnictví a služeb a Vyšší odborná škola v Opavě se stále vzpamatovává z loňských zářijových povodní. Velká voda zatopila přízemí budovy školní restaurauce a cukrárny Terasa včetně cukrářské dílny.

Ukrajinští fyzikové pomáhají v Opavě ve výzkumu červích děr
Vydáno 6. března 2022 14:14, Opava, Jiří Cileček
Mezinárodní tým fyziků pokračuje v Opavě ve výzkumu superhmotných černých děr a rovněž v pátrání po teoretických tunelech ve vesmíru, tzv. červích dírách. Na výzkumu se významnou měrou podílejí dva ukrajinští vědci - Roman Konoplya a Alexander Zhidenko. Právě tito dva vědci se vloni zaměřili na možnost existence stabilní červí díry ve vesmíru a napomohli tak k pokroku ve výzkumu těchto "zkratek" ve vesmíru (či dokonce mostů do paralelních vesmírů).

zdroj foto: Fyzikální ústav v Opavě

Mezinárodní tým fyziků pokračuje v Opavě ve výzkumu superhmotných černých děr a rovněž v pátrání po teoretických tunelech ve vesmíru, tzv. červích dírách. K jejich skutečné existenci je přivádí doposud neobjasněné chování specifického záření pocházejícího od těchto hmotných kosmických objektů. Díky mimořádnému úspěchu při získání prvního snímku černé díry v roce 2019 a vypuštění Vesmírného dalekohledu Jamese Webba na konci loňského roku jsou vědci k odhalení červích děr takřka nadosah. Pokud skutečně existují, měly by se projevovat specifickými obrazy, které fyzikové spočítali.

Snímek černé díry byl první krůček

První obraz stínu černé díry, který obletěl celý svět a stal se nejsdílenějším vědeckým snímkem v moderní historii, vznikl z ohromného množství dat (přes 5 petabajtů!) pořízených systémem EHT (Event Horizon Telescope), což je důmyslná síť několika radioteleskopů rozmístěných po celém světě včetně Antarktidy. Teleskopy dohromady tvoří virtuálně ohromný přístroj schopný zobrazit i extrémně vzdálené objekty. Protože pozorování černé díry v galaxii M87 neztěžuje jen velká vzdálenost (55 milionů světelných let), ale také mezihvězdná látka mezi námi a objektem, která (podobně jako mlha) znemožňuje pozorování vzdálených zdrojů záření ve viditelném oboru, je EHT tvořen přístroji pozorujícími v tzv. submilimetrovém pásmu elektromagnetického záření (na rozhraní infračerveného a mikrovlnného oboru). Pozorujeme tak záření z okolí černé díry procházející mezihvězdnou látkou podobně jako světlo „mlhovek“ auta skrz mlhu.

Více teleskopů, lepší možnosti

V roce 2021 se do sítě přístrojů v projektu EHT připojily další dvě stanice – síť radioteleskopů NOEMA ve Francii a 12metrový radioteleskop ARO na observatoři Kitt Peak v Arizoně. V budoucnu je ve hře umístění radioteleskopu na oběžnou dráhu kolem Země, nebo dokonce na povrch Měsíce. Měsíční radioteleskop by mohl být konstrukčním unikátem – díky velké odrazivosti povrchu Měsíce a nepřítomnosti atmosféry okolo něj se dá využít např. celá plocha kráteru. Jeden takový projekt je ve fázi příprav – LCRT (Lunar Crater Radio Telescope). V pozorování rovněž bude nápomocný nedávno vypuštěný Vesmírný dalekohled Jamese Webba (JWST), který sice nepozoruje ve stejné oblasti spektra (EHT pozoruje v radiovém oboru na vlnové délce 1,3 milimetru, JWST v infračerveném na vlnové délce o 2-3 řády menší), ale díky svému rozlišení a umístění ve vesmíru může být v některých pozorovacích experimentech významnou posilou. Rozrůstající se síť EHT je tedy čím dál připravenější na získání jemnějších detailů nejen u již pozorované černé díry M87*, ale i u jiných v našem kosmickém okolí. Díky tomu by se astronomové mohli zaměřit i na takové detaily, které by signalizovaly, že pozorovaný objekt není černá díra, nýbrž červí díra.

Jak poznáme červí díru?

Zdeněk Stuchlík, profesor z Fyzikálního ústavu v Opavě: "Pokud by EHT, Vesmírný dalekohled Jamese Webba ale i GRAVITY na observatoři Paranal součinně pozorovaly objekt, který by vykazoval vlastnosti červí díry, na zpracovaných snímcích to poznáme tak, že v centrální části namísto prázdného stínu odhalíme světlé prstence."

Profesor je spoluautor nové vědecké práce zabývající se modelováním optických jevů pozorovatelných skrze teoretickou červí díru. Na tzv. fotonové prstence coby důkaz existence červích děr přitom fyzikové z Opavy upozorňovali už dříve ve spolupráci s prof. Markem Abramowiczem. Tehdy však předpokládali, že červí díra musí být tzv. asymetrická, aby takové jevy byly pozorovatelné.

Zdeněk Stuchlík, profesor z Fyzikálního ústavu v Opavě: "My jsme použili nové poznatky a fyzikální modely, které nám daly výsledky ukazující na to, že optické jevy viditelné z druhého konce vesmíru v případě symetrické červí díry, ale i z paralelního vesmíru v případě nesymetrického řešení budou pozorovatelné vždy. Lišit se budou jen vzhledem."

Poznamenal také, že jeho ukrajinští kolegové Roman Konoplya a Alexander Zhidenko, vědečtí pracovníci působící na Fyzikálním ústavu v Opavě, v jedné ze současných vědeckých prací potvrdili, že k vytvoření a udržení stabilní červí díry není zapotřebí žádné exotické látky, jak se do té doby předpokládalo. Poté s další ukrajinskou výzkumnicí Marií Churilovou zkoumali vlastnosti červích děr.

Jan Schee, spoluautor vědecké práce z Fyzikálního ústavu v Opavě: "Modelovali jsme tzv. Keplerovské disky, tedy rozložení zářící hmoty v oblasti těsně nad horizontem událostí superhmotných černých děr a zajímalo nás, co by od nás bylo pozorovatelné z druhého konce mostu v případě, že objekt je ve skutečnosti vstupem do hrdla červí díry, na jejímž druhém konci se odehrávají stejné optické jevy. Naše modely ukazují, že červí díru jakéhokoliv typu odhalíme, pokud detekujeme specifické obrazce způsobené tzv. fotonovou sférou na druhém konci tunelu."
Zdeněk Stuchlík, profesor z Fyzikálního ústavu v Opavě: "Detekce takového prstence je klíčový a naprosto zásadní efekt pro rozlišení červích děr."
Zdroj: https://polar.cz/zpravy/opavsko/opava/11000030203/ukrajinsti-fyzikove-pomahaji-v-opave-ve-vyzkumu-cervich-der