Patologie není jen o pitvách. Ty tvoří pouhých 10 % všech činností, většina pacientů je totiž diagnostikována za svého života. Lékaři, kteří se specializují na patologii zkoumají jednotlivé orgány, tkáně, buňky a tělesné tekutiny.
Eva Sehnálková, primářka oddělení patologie SNO: ,,Pitvá se opravdu velmi málo. Základem práce patologa v současné době je diagnostika nemocí živých pacientů. Pořád o tom mluvíme a pořád to opakujeme. Takže práce patologa sestává z hodnocení sklíček, které se vyrábějí v laboratoři a my pak prohlížíme jedno sklíčko za druhým a děláme pro pacienty diagnózy. Všichni lékaři na naše výsledky čekají a zejména onkologové pak podle nich pokračují v další terapii pacienta.”
Šárka Peterková, laborantka oddělení patologie SNO: ,,Toto je zrovna biopsie, je to velmi tvrdé, je to kost, takže si musím dávat pozor, abych ten vzoreček nevylomila z toho bločku a neznehodnotila, protože už žádná jiná rezerva není.”
Některé vzorky jsou tak malé, že téměř nejsou vidět.
Šárka Peterková, laborantka oddělení patologie SNO: ,,Takže musíme být opravdu kouzelníci, aby jsme tu tkáň úplně nevykrojili. Jsou to takové droboulinké částečky, které vidíte zde na tom sklíčku.”
Radka Stonišová, vedoucí laboratoře oddělení patologie SNO: ,,Tady je přípravna materiálu. Materiál, který byl odebrán, tady bývá zpracován, předchází tomu 24 hodinová fixace v desetiprocentním formaldehydu. Jsou tady dvě laborantky, které zpracovávají malé částice a velké částice jako dělohy, střeva a spolupracují potom s lékařem. Tady v té laboratoři probíhají nejspeciálnější vyšetření, je to imunohistochemické vyšetření.”
Helena Broučková, laborantka oddělení patologie SNO: ,,Tyto metody jsou zaměřeny na průkazu antigen protilátka a jakmile to zareaguje, tak se to zviditelní určitýma barvičkama a vlastně máme výsledek. Pozitivní je hnědý nebo červený a negativní zůstávají modré.”
Jana Kurková, laborantka oddělení patologie SNO: ,,V této laboratoři se skla digitalizují, aby se obraz, který je hodnotitelný mikroskopicky dal prohlédnout pro různé třeba studijní účely nebo prostě pro výuku mediků. Takže my si ten sklad skládáme do toho přístroje. Ten je sám oskenuje a lékař potom pomocí toho digitálního obrazu může určit diagnózu.”
Součástí oddělení patologie je také Muzeum patologie, které je jediné v Česku. V roce 1911 ho založil profesor Alois Materna.
Eva Sehnálková, primářka oddělení patologie SNO: ,,V současné době ho využíváme k exkurzím středoškoláků většinou nebo laické veřejnosti, kteří se přijdou podívat na to, co patologie znamená a nakonec jsou velmi překvapeni, když jim tady ozřejmíme, že to nejsou pitvy, ale jsou to vzorky od živých pacientů. Ale vždycky je dobré vracet se k tomu, co bylo, jaké choroby se dříve vyskytovaly.”
Muzeum je otevřeno veřejnosti každé poslední úterý v měsíci a také v rámci Dne otevřených dveří nebo Muzejní noci.
