U Památníku osvobození v Sudicích se opět po roce sešli lidé, aby uctili památku padlých vojáků, kteří se podíleli na osvobození regionu. Právě tady před 81 lety překročily jednotky československého armádního sboru hranice tehdejšího Československa.
Pietní akt připomněl nejen historické souvislosti, ale i obrovské lidské ztráty.
V bojích během Ostravsko-opavské operace padlo bezmála 25 tisíc vojáků a dalších více než 80 tisíc bylo zraněno.
Operace patřila k nejtvrdším střetům na konci války a trvala déle, než se původně plánovalo.
Martin Lokaj, předseda jednoty ČsOL Ostrava 1: “15. dubna 1945 v těchto místech vlastně vedly útočné operace, závěrečné fáze ostravské operace, která vzala město Ostravu obchvatem oproti tedy plánovanému čelnímu útoku ze směru z Těšína. No a zároveň v těchto místech překročily hranice vlasti také českoslovenští tankisté, příslušníci naší samostatné tankové brigády v Sovětském svazu a úspěšně se probíjeli dnešním územím Polska k nám.”
Pro mnohé z nich to byl návrat na rodnou půdu, i když řada vojáků pocházela například z Volyně nebo Podkarpatské Rusi. Všechny ale spojovala víra v Československo jako stát, za který stojí za to bojovat.
Martin Lokaj, předseda jednoty ČsOL Ostrava 1: “Československých tankistů padlo v ostravské operaci na 150. Zhruba tady nedaleko Sudic, především před Bolaticemi. Tak pro ilustraci můžu říct, že třeba Československá jednotka zajala pouhých pět německých vojáků, zatímco jich 250 třeba zůstalo během jediného dne ležet na bojišti. Tak kruté ty boje byly.”
Operace začala už 10. března 1945 a kvůli silnému odporu německých vojsk i nepříznivému počasí se protáhla na více než měsíc. Bojovalo se prakticky o každou obec a ztráty byly enormní.
Martin Lokaj, předseda jednoty ČsOL Ostrava 1: “Musím nutně zmínit, při zmínce o ostravské operaci, také oblehání Opavy, kterou Němci opravdu těžce bránili a která tím pádem byla jedním z nejzničenějších měst na území dnešní České republiky.”
Josef Bělica (ANO), hejtman MSK: “Ty boje byly opravdu tvrdé. Neměli bychom na to zapomínat. Myslím si, že zvlášť dnešní mladá generace má mnohdy tendenci zapomínat na to, že prosperita a svoboda naší země je prostě vykoupena krví a potom našich předků.”
Pietní akce v Sudicích má každoročně i vzdělávací rozměr.
Petr Halfar (Nezávislí), starosta Sudic: “Je to velmi významná akce v Sudicích, kterou si připomínáme každý rok. Jsem rád, že na tu akci chodí děti ze základní školy, aby se prostě na to osvobození Československa vzpomínalo, nezapomínalo a prostě, aby jsme byli vděční za to, že nás osvobodili vojáci nejen Československé, ale i z tehdejší sovětské armády.”
Pietní akt v Sudicích tak znovu připomněl, že i v závěru druhé světové války probíhaly na našem území mimořádně tvrdé boje. Odkaz padlých vojáků zůstává i po více než osmi desetiletích silnou výzvou k tomu, aby se na historii nezapomínalo.