Třicátník Lukáš bojuje s psychickým onemocněním už 15 let. Právě práce je jednou z věcí, která mu dává na své omezení zapomenout. Být číšníkem jej baví. Zvládne sám bez pomoci připravit všechny nápoje z nápojového lístku a bravurně obslouží hosty. V kavárně je šťastný a jeho úsměv na rtech to jen potvrzuje.
Lukáš Vojvodík, kavárník:
„Já samozřejmě handicap na čele napsaný nemám. Cítím se tady dobře a jsem tady i dobře přijímán zákazníky.“
Zatímco Lukáš si je ve všem naprosto jistý, někteří jeho kolegové ještě potřebují trochu pomoci. S pracovníky komunitního centra v zádech ale nacházejí potřebnou sebedůvěru.
Pavlína Halamová, koordinátorka projektu tréninkové kavárny:
„Oni si ověří, že nestojí na okraji společnosti. Že umí to, co zdraví lidé, že ze sebe sejmou to břímě hendikepu, že dokáží fungovat samostatně.”
Komnunitní centrum společnosti Anima funguje v Opavě už 13 let. Snaží se začleňovat své klienty s psychickými problémy do života. Po rekonstrukci staré budovy se našlo místo i na kavárnu. Ta se od jara stala místem, kde se mohou klienti centra setkávat s ostatními lidmi.
Hana Brňáková, ředitelka Anima Viva o.s.:
„Tím, že je to pracoviště otevřené veřejnosti, jde tady o ten sociální kontakt. Protože lidé v dnešní době mají spoustu předsudků vůči osobám s takovýmto zdravotním hendikepem.“
A opravdu to funguje: kavárna se stala místem pravidelných setkávání a také oslav.
Díky zkušenostem v tréninkové kavárně se pak lidem se zdravotním hendikepem daří lépe shánět zaměstnání. Jedné z jeho pracovnic už se to podařilo.
