Šedesátiletí lidé se často chystají už na důchod. To ale rozhodně není případ šedesátileté průmyslové a umělecké školy v Opavě. Ke strojním oborům přibylo na legendární strojce i umění a informační technologie.
Daniela Holubková, pedagožka, od roku 93: "Tady ty děti vlastně jdou, že ony tu chtějí jít a tím pádem ta práce s nimi je velice příjemná. Odsud vycházejí děti, které něco umí a naučily se pracovat a samostatně myslet."
Paní Daniela učí umění. Dobrou výbavu do praxe dá ale škola i absolventům dalších dvou oborů. Studenti jsou v nejlepších rukou. Zdejší pedagogové jsou skutečné kapacity v oboru.
Dušan Galis, ředitel: "Vznikají tady odborníci na řízení sítí v podnicích, v malých firmách, ve větších firmách. Pokud jsou trošičku šikovní a chtějí tak samozřejmě tu práci najdou, popř. jdou na vysokou školu."
Poptávka na trhu práce je dnes ale i po strojařích. Bohužel, děti se do studia strojařiny nehrnou.
Dušan Galis, ředitel: "Jsem strojař a opravdu mě to mrzí, že ten zájem je tak malý. Pořád v lidech převládá u té strojařiny, že je to jakoby černé řemeslo, což dneska ani u těch středních kádrů není vůbec pravda. Možná je malá informovanost o tom jak ty obory dneska fungují."
Jan Wagner. Bývalý absolvent školy: "Já jsem dělal strojařinu 40 let v konstrukci. Je to zajímavá práce. Vnuk je tady také, chodí na strojařinu."
Dušan Galis, ředitel školy: "Máme spoustu šikovných absolventů kteří dneska působí na významných funkcích jak v průmyslu tak i v oblasti informatiky."
Devadesát pět procent absolventů všech oborů opavské Strojky pokračuje ve studiu na vysokých školách.
Daniela Holubková, pedagožka, od roku 93: "Prostě máme velmi šikovné děcka, které se umí zachytit v životě."
