Křišťálový kamínek za práci s parkinsoniky. Tyršův odznak zdatnosti, nebo titul Senior roku 2020. Tím vším se pyšní paní Zdeňka Šupíková, která vychovala dvě děti, radost ji dělají vnoučata i pravnoučata a stále žije aktivním životem. Své 90. narozeniny oslavila v CVČ Vietnamská, kde ji přišly blahopřát desítky lidí.
Jana Glogarová, vedoucí sociálního odboru, MOb Poruba: “Paní Zdeňku Šupíkovou znám několik let. Známe se pracovně, protože spolupracujeme úzce s klubem Parkinsoniků, kde ona se aktivně tady tomu věnuje. Je to velmi milá paní, usměvavá, vždycky dobře naladěná. Když ji potkám s vnoučaty, pravnoučaty, neviděla jsem ji, že by byla nějakým způsobem zamračená. Je obdivuhodné, že ve svém věku má tolik energie, tolik elánu, aby se věnovala nejen svým blízkým, ale hlavně tady těm lidem, kteří tu pomoc potřebují.”
Anketa: gratulanti: “Je to prostě nezmar jedním slovem. Ona zvládá všechno. Už jsem říkala, že to vůbec nevypadá, že by měla 90 let, je strašně hodná, srdečný člověk je to. Popřála bych hlavně zdraví, štěstí, spokojenost, aby měla už klid, aby se konečně někdo našel na to účetnictví, aby měla trošku pohodu.”
“Zdeničko, já vám přeji všechno nejlepší k vašim narozeninám. Krásným narozeninám a přeji vám hodně zdraví, štěstí a dožití do stovky. Jste v tomto věku opravdu čilá a obdivuju vás, že to všechno zvládnete.”
“Já bych ji přála, aby ji zdravíčko vydrželo co nejdéle a aby nožičky nezlobily, protože s tím má trochu problémy a aby tady mezi námi byla co nejdéle. To bych si přála.”
Zdeňka Šupíková od 15 let hrála házenou. Byla i předsedkyní České asociace sportu pro všechny a od doby, kdy ji onemocněl manžel parkinsonovou nemocí, věnovala se nejen jemu, ale i dalším parkinsonikům.
Zdeňka Šupíková, oslavenkyně: “Jsem strašně šťastná, že přišli, co jsem pozvala. Přes 10 let někteří spolupracují s naším klubem. Takže jim děkuji, že se snaží nám vypomoci co nejvíc. Teď bude nějaký ten přípitek, aby všichni byli tak zdraví jak já. To je nejdůležitější. Co byste doporučila lidem. aby se dožili tak vysokého věku a jak se cítíte v tom věku? Já vůbec nesleduju, že už mám tolik let. Snažím se pořád cvičit a strašně mě baví jedna myšlenka, klub Miriam, co říká. Když nemůžeš se hnout, zkus se nadechnout a musíš a musíš, prostě aby všichni ti nemocní i ti zdraví bojovali. Ale to cvičení je myslím nejdůležitější. A to je chyba, že teď děti malé necvičí.”
Ve sdružení Parkinson help Ostrava paní Zdeňka stále vede účetnictví a stará se i o dotace a program. Ráda by za sebe sehnala náhradu. Pokud by měl někdo zájem, kontakty najde na webu parkinson-ostrava.cz.
