Modlitba pro Martu zazněla hlasem mladé generace. Amálie Kacířová z porubského Jazykového gymnázia Pavla Tigrida do ní vložila vděčnost za svobodu.
Amálie Kacířová, studentka, Jazykové gymnázium Pavla Tigrida: "Je to jedna z mých nejoblíbenějších českých písní, jelikož nám to pořád připomíná možnost svobody, kterou si teď my jako studenti můžeme dovolit. Ta doba komunismu musela být nesmírně složitá pro naše rodiče nebo i prarodiče."
Projekt Havel 90 propojil ostravská gymnázia i kulturní instituce.
Jiří Hruška, pedagog, Jazykové gymnázium Pavla Tigrida: "Už poněkolikáté se nám osvědčila spolupráce porubských gymnázií. My jsme vlastně začali asi před třemi, čtyřmi lety společně slavit 17. listopad. Připomínat si odkaz Václava Havla je v dnešních dnech skutečně zásadní, protože vidíme ve veřejném prostoru, že ochota diskutovat a naslouchat je zmenšená, mluví se o ztrátě hodnotové politiky a že je nutné myslet neustále na vlastní prospěch a byznys. A my se domníváme, že to tak není. A Havel nám svým příběhem ukazuje, že lidé mohou být úspěšní, i když takhle nefungují."
Petr Foldyna, student, Jazykové gymnázium Pavla Tigrida: "Nastoupíme společně s ostatními studenty, kteří budou mít bannery s tím, že nesouhlasí s tím, že Václav Havel nastupuje vlastně do vězení, tady konkrétně do Heřmanic v Ostravě. A celkově to má ukázat to, že člověk může jít do vězení, politický systém se může úplně změnit a může nastoupit do funkce prezidenta Československé republiky."
Vzpomínky na komunistické pronásledování přidal signatář Charty 77 Jan Král.
Jan Král, signatář Charty 77: "Málo lidí ví, že nás vlastně pronásledovali stejní komunističtí fízlové. Byl to především František Kyncl, který dlouhá léta byl šéfem Krajské správy SNB v Ostravě. A ten se v říjnu 1988 stal ministrem vnitra a jeho lidé zatýkali Havla v lednu na Václavském náměstí.
Leo Žídek, disident, pamětník: "V roce 1989 jsem byl na Masarykově náměstí, když přišel Havel poprvé. I když jsme byli oba zavřeni, tak v kriminále jsme se nepotkali, poněvadž já jsem tam byl trošku dřív než on. Až teprve po roce 1989 jsem ho mohl poznat osobně, ale už předtím jsem o něm věděl z vysílání Svobodné Evropy a pamatuju si, že na jaře 1989 ze Svobodné Evropy vysílali, že Václav Havel by měl být prezidentem. Řekl to o něm vlastně Pavel Tigrid a i s Pavlem Tigridem jsem se setkal dvakrát v životě, a sice po čtyřicátém roce. Co se týče Václava Havla, tak toho uznávám jako člověka, který měl vysoký intelektuální, nicméně i umělecký potenciál a dovedl ho využít a něco nám dal se svými myšlenkami, tak to spojuji i s dneškem."
Jiří Hruška, pedagog, Jazykové gymnázium Pavla Tigrida: "Pro nás je důležité propojovat odkaz Václava Havla právě mezi těmi generacemi, protože ti pamětníci pomalu samozřejmě také odcházejí, stárnou a obtížně hledají jazyk, kterým by mohli s těmi mladými promluvit. Pro dnešní generaci je Havel opravdu už učebnicové téma, osobní zkušenost s ním nemají a k četbě se dostávají skutečně velmi těžce, takže tady ta škola hraje nezastupitelnou roli."
Díky angažovanosti dalších generací tak Havlův odkaz žije dál.
