„V době mateřské dovolené (2001–2006) jsem se snažila všelijak kreativně realizovat. Třeba jsem dcerám ušila přes celou stěnu pokojíku interaktivní les, začala jim vymýšlet hry, básničky, říkanky a pohádky. A byl to právě manžel, který mě podnítil k tomu, abych ty pohádky poslala někam do nakladatelství, aby to mohlo být k užitku i jiným dětem. A tak se ze mě stala spisovatelka. Zpočátku jsem psala při mateřské dovolené a později i při dalším zaměstnání. Protože se mé knihy těšily velké oblibě u dětí, začali nakladatelé nejen dotiskovat vyprodané tituly, ale žádali mě, abych napsala něco dalšího. A protože těch požadavků bylo opravdu moc, rozhodla jsem se opustit zaměstnání. Od roku 2016 už jsem tedy spisovatelka na volné noze a náramně si to užívám, protože se mi koníček stal vlastně povoláním,“ popisuje své spisovatelské začátky Zuzana Pospíšilová, jejíž prvotinou byly Pohádky před spaním.
„Na pocity spojené s vydáním první knihy si pamatuji živě. Byly naprosto euforické. Pořád jsem nemohla uvěřit tomu, že se mé myšlenky dokázaly tak krásně zhmotnit. Nakladateli jsem odevzdala jen písmenka v počítači, ale pak mi přišel balíček s deseti autorskými knihami a já jsem měla radost, jako kdyby se mi narodilo další dítě. Ten opojný pocit se dostavuje pokaždé, když mi vyjde nová kniha. Měla jsem možnost si ho užít už mnohokrát, a jsem za to opravdu vděčná,“ pokračuje spisovatelka. Ta dříve své vymyšlené příběhy a pohádky vždy nejdříve vyprávěla svým malým dcerám. „Když se jim vyprávění líbilo, věděla jsem, že bych ho měla napsat, protože se bude líbit i ostatním dětem. Teď už jsou dcery dospělé, a tak se musím spoléhat jen na kritiku redaktorek v nakladatelstvích.“
A kam chodí Zuzana Pospíšilová pro inspiraci a náměty? „Tohle se opravdu těžko vysvětluje, ale nápady se dostavují většinou nečekaně samy od sebe. Chodím s ušima nastraženýma a s očima dokořán, ale nejvíc mě pochopitelně inspirují děti na besedách. Často mi navrhují, o čem bych měla psát, co je zajímá. Proto je i můj literární záběr tak široký. Píšu pohádky, básničky, hádanky, příběhy o zvířatech, povoláních, napínavé příběhy s vesmírnou tematikou nebo dětské detektivky.“
Málokdo možná ví, že tato bílovecká spisovatelka dětských knih vydala před časem i jednu knihu pro dospělé s názvem Podivná hra. „Když kniha vyšla, tak jsem si myslela, že bych mohla napsat něco dalšího pro dospělé. V hlavě už mám dokonce i pár nápadů, ale nejprve musím dostát závazkům, které mám vůči dětským čtenářům,“ vysvětluje paní Zuzana, která v současné době píše například Popelářské pohádky. „Popeláři jsou na žebříčku oblíbených povolání u malých kluků hodně vysoko, hned za hasiči a policisty. I můj malý synovec je zbožňuje, a tak je tato kniha splněním jeho přání. Oslovili mě také z Hradce nad Moravicí, že by chtěli, abych napsala knihu pro děti, která by se vázala k historii města a zajímavým místům. Předtím musím dobře nastudovat legendy a několikrát město navštívit, ať se opírám o skutečné reálie. Pak přijde na řadu kniha pro nakladatelství Fragment do série Příběhy se šťastným koncem. Už jsem napsala Starostlivá veverka, Vystrašený zajíček, brzy vyjde Nezbedný mýval, a posléze se chystám napsat o kalousovi ušatém. Ve výčtu bych mohla pokračovat, ale budu radši, když se čtenáři nechají překvapit,“ vyjmenovává rozepsané tituly autorka Zuzana Pospíšilová, rodačka z Karviné – Ráje, která se do Bílovce přestěhovala v roce 2009. „Jsem zde naprosto nadšená, Bílovec je klidné a přátelské městečko se spoustou krásných míst. S pejskem chodívám pravidelně na procházky a objevuji nová zákoutí. V době lockdownu jsem byla o to víc vděčna, že žiji na tak krásném místě a mám přírodu na dosah,“ dodává spisovatelka, která měla v době, kdy nemohla cestovat a besedovat, plány napsat o to více knih. „Opak byl pravdou. „Pro psaní potřebuji mít svůj klid, a tak jsem se v pandemické době, kdy byla celá rodina doma, soustředit nedokázala. Teď už se snad vše začíná opět obracet k lepšímu, a tak i já budu moci své tempo při psaní příběhů opět trochu zrychlit.“
Vedení města Bílovce, stejně jako mnoho zdejších občanů, si paní Zuzany velmi váží... „Jsem moc ráda, že Zuzka Pospíšilová našla svůj domov právě u nás v Bílovci. Je to neuvěřitelně aktivní žena. Kromě toho, že napsala neskutečné množství knih, mnohé z nich při zaměstnání a péči o dvě dcery i domácnost, stíhá i další činnosti – paličkuje, šije, vyšívá a další. Občas si říkám, že její den má více než 24 hodin, jinak by to vše nemohla stihnout,“ dodává starostka Bílovce Renata Mikolašová.
