Ve 30. letech v Ostravě neexistovala jediná vysoká škola, hlavním střediskem kultury bylo místní divadlo a spolky, které byly financovány technickou inteligencí a učiteli. Jaroslav Vogel i v těchto podmínkách napomohl tomu, aby byla Ostrava vnímána jako moderní průmyslové město, které je otevřené tomu nejlepšímu ze světa umění a kultury. Během svého šéfování ostravské opeře učinil z Ostravy významné středisko soudobé evropské hudby, kam na jeho pozvání přijely takové osobnosti jako Paul Hindemith, Igor Stravinskij nebo Sergej Prokofjev.
Na tuto tradici navazuje současná dramaturgie opery NDM, která díla Hindemitha (Cardillac) a Stravinského (Život prostopášníka) úspěšně inscenovala a operu Sergeje Prokofjeva (Ohnivý anděl) uvede v sezóně 2014/2015. Jaroslav Vogel spolupracoval s umělci světového renomé, jako byl Rudolf Firkušný nebo Rafael Kubelík, a je také autorem první monografie o Leoši Janáčkovi, která byla a stále je překládána do mnoha světových jazyků. Také v tomto směru je patrná návaznost současného aktuálního repertoáru opery NDM, kde najdeme vrcholné dílo Leoše Janáčka Káťa Kabanová či aktuálně dvě exkluzivní koncertní provedení opery Věc Makropulos s Evou Urbanovou v titulní roli.
Autorem pamětní desky z nerezové oceli, realizované za podpory Nadace LANDEK Ostrava, je výtvarník Vladimír Kotek. Ve 30. letech žil Jaroslav Vogel v Ostravě v ulici Na Hradbách 23, proto bude pamětní deska umístěna právě na tomto domě.
Jaroslav Vogel (11. 1. 1894, Plzeň - 1. 2. 1970, Praha) - všestranná a mimořádná osobnost české hudby 20. století, dirigent, skladatel, hudební spisovatel, kritik a organizátor hudebního života. Ve skladbě se vzdělával u Vítězslava Nováka, na hudební akademii v Mnichově a u Vincenta d´Indyho v Paříži. Začínal jako korepetitor ND, poté se stal kapelníkem plzeňské opery. Šéfem ostravské opery byl v letech 1927-1943, kdy Ostravu povýšil na významné středisko soudobé evropské hudby. Po válce několikrát změnil svoje působiště, od roku 1949 byl dirigentem a krátce i šéfem opery ND v Praze, v letech 1959-1962 šéfem Státní filharmonie Brno.
Vogelovo dirigentské umění bývá charakterizováno jako umění zkratky a koncentrace, jak ostatně lze u umělce „s Janáčkem ve štítu" předpokládat. Znamenitá byla také jeho konstruktivní intuice, s níž dokázal gradovat i velké wagnerovské plochy. Své mimořádně hluboké vzdělání uplatnil v rozsáhlé činnosti publicistické, především jako znalec Janáčkova díla napsal vynikající a dosud nestárnoucí janáčkovskou monografii (1963).
Opery: Maréja (1922, premiéra v Ostravě 3. 11. 1925), Mistr Jíra (1924), Jovana (1935-37, premiéra v Ostravě 30. 3. 1939), Hiawatha (1965, čs. premiéra v Ostravě 9. 5. 1975).