Zároveň potvrdil, že ministerstvo podpoří z těchto evropských peněz výstavbu center na energetické využití odpadů, protože jeho prioritou bude zvýšit využití odpadů jako zdroje energie. Ve hře tedy zůstává projekt Krajského integrovaného centra pro využívání komunálních odpadů v Moravskoslezském kraji, stejně tak jako další podobné připravené projekty v Česku.
„O tom, kolik procent z celkové alokace Operačního programu Životní prostředí (OPŽP) na podporu center na energetické využití odpadů by mělo jít, se diskutuje. Podpora tohoto způsobu využití odpadů je jedním z kroků, který má pomoci snižovat skládkování, kdy v roce 2023 - 2025 počítáme s jeho zásadním omezením. Výstavba a modernizace zařízení na energetické zpracování odpadů, které tvoří stěžejní bod OPŽP prioritní osy Odpady, je však nejen otázkou týkající se využití odpadů, ale také otázkou energetické bezpečnosti České republiky," uvedl Martin Frélich s tím, že v případě, nebude-li mít Česko dostatek spaloven v době, kdy se uzavřou skládky, bude muset odpad vozit do zahraničí, například do Německa, kde je jejich dostatečná kapacita. „ Budeme tak potom muset platit za svoz a likvidaci odpadů mnohem víc, než nyní," řekl náměstek ministra životního prostředí.
Energetické využívání odpadů by mohl také částečně řešit nedostatek hnědého uhlí v teplárenství. „Dnes se těží zhruba 40 milionů tun hnědého uhlí, do budoucna se počítá s poklesem těžby o až o 10 milionů tun, což by mohly částečně nahradit právě odpady," uvedl prezident Sdružení pro rozvoj Moravskoslezského kraje a generální ředitel společnosti FITE Ostrava Pavel Bartoš s tím, že výstavba zařízení na energetické využití odpadů by přinesla nová pracovní místa. „Navíc teď začíná nový investiční cyklus v energetice vyvolaný zejména potřebou snížit emise a je třeba této šance využít," dodal Pavel Bartoš.
V České republice se ročně vyprodukuje zhruba 5 milionu tun komunálního odpadu, z toho se necelých 31 procent využívá materiálově a zhruba 11 procent energeticky, více než 55 procent skončí na skládkách. V Moravskoslezském kraji například v roce 2011 bylo 712 tisíc tun komunálního odpadu, z toho více než padesát procent, tedy 404 tisíce tuny skončily na skládkách," upřesnil náměstek hejtmana Moravskoslezského kraje Daniel Havlík. Zhruba čtyřicet procent se využilo materiálově. „Ale energetické využívání komunálních odpadů je v kraji prakticky nulové," poznamenal Pavel Bartoš.
V regionu proto vznikl projekt tzv. Krajského integrovaného centra na energetické využívání odpadů (KIC), které chce postavit kraj s dalšími pěti statutárními městy v regionu a obcí Horní Suchá za čtyři miliardy korun v areálu bývalého Dolu Barbora v Karviné a kde se bude zpracovávat necelých 200 tisíc tun odpadů. Projekt počítá, že výstavba KIC bude ze čtyřiceti procent financována z evropských fondů. „V srpnu minulého roku jsme od žádosti o podporu projektu z Operačního programu Životní prostředí odstoupili, protože přislíbená dotace byla snížena na polovinu," uvedl Jaroslav Kořínek, výkonný ředitel společnosti KIC Odpady. Projekt ale nekončí, v současné době probíhá příprava na další programovací období 2014 -2020.
„Realizace projektu by zásadně pomohla v kraji snížit skládkování odpadů, nahradit cenné neobnovitelné suroviny a přitom vytvořit dostatečný prostor pro další rozvoj separace a materiálové využívání odpadů," dodal Pavel Bartoš. Zástupci Olomouce například dokladovali, že energetické využívání odpadů negativně neovlivní separaci. Olomouc odváží více než devadesát procent směsného komunálního odpadu do spalovny v Brně, na míře separace se to nijak neprojevilo.
Konference Odpady 21, kterou pořádá Sdružení pro rozvoj Moravskoslezského kraje a společnost FITE Ostrava, probíhá letos již potřinácté. Sešli se na ní odborníci na odpadové hospodářství, zástupci měst a obcí, energetiky, výzkumných ústavů, vysokých škol i podnikatelské sféry a dalších institucí z celé republiky. Více než sto účastníků se shodlo na podpoře vzniku a schválení novely zákona o odpadech, dále na tom, že poplatek za ukládání komunálního odpadu na skládky by měl růst maximálně na hranici 700 až 1000 korun. „Konference Odpady 21 také podporuje vypracování komplexní koncepce využívání směsných komunálních odpadů, kde budou definovány rámcové parametry pro jejich materiálové i energetické využívání," doplnil Pavel Bartoš.
Součástí letošního ročníku konference, kterou za svého rozpočtu podpořil Moravskoslezský kraj, byla rovněž exkurze do Dolní oblasti Vítkovic, kde většina účastníků celý projekt velmi pozitivně hodnotila.