Tou je tým odborníků Fakultní nemocnice Ostrava, jenž má za sebou už 11 unikátních a úspěšně provedených neurochirurgických výkonů, při nichž část operace probíhá za plného vědomí pacienta, s nímž komunikuje logoped (afaziolog) a testuje jeho reakce na jednotlivé úkony prováděné operatérem. Neurochirurg tak má okamžitou zpětnou vazbu, která jej informuje o tom, že výkon je veden správně.
„Když pacient během operace mluví, je to ta nejhezčí hudba, kterou v tu chvíli mohu slyšet. Vím totiž, že je vše v pořádku," usmívá se MUDr. Štefan Reguli z Neurochirurgické kliniky FNO, jenž všechny zmíněné operace provedl. „Sám bez skvěle sehraného a erudovaného týmu kolegů bych však nesvedl nic. Nesmírně důležitá je totiž naše dokonalá souhra, to, aby vše probíhalo plynule, klidně, bez jakékoliv nervozity a zaváhání," zdůrazňuje s tím, že k operacím, které dříve nebyly možné, protože ohrožovaly pacientovu schopnost mluvit, lze nyní přistoupit díky vysokým kvalitám psychologického, logopedického, elektrofyziologického, anesteziologického i operačního managementu, jímž fakultní nemocnice disponuje.
Nádory, které je možné zmíněnou metodou operovat, musejí splňovat určitá kritéria. Například by mělo jít o nízkostupňový gliom nacházející se poblíž řečové zóny. „Tyto gliomy postihují nejčastěji mladé lidi, kteří k lékaři většinou přicházejí kvůli bolestem hlavy, lehké přechodné poruše řeči nebo po prodělání jednoho epileptického záchvatu. Když pak prošli magnetickou rezonancí, ta odhalila někdy i poměrně rozsáhlý nádor, který je poblíž řečové zóny nebo jí částečně prorůstá. Případně byl tumor náhodou odhalen při CT vyšetření prováděném ze zcela jiného důvodu. Stav pacientů totiž bývá relativně dlouhou dobu dobrý, dříve či později však mají gliomy tendenci růst, takže nakonec zatlačí na některé centrum nebo ho poškodí. A také mají tendenci malignizovat. Abychom tomu všemu zabránili, nabízíme pacientům včasnou operaci, která jim prodlouží délku i kvalitu života," konstatuje MUDr. Reguli s tím, že ambicí operačního týmu je odstranit minimálně 85 procent tumoru. Někdy totiž není možné odstranit jej zcela kvůli nebezpečí porušení elokventních zón.
Nejpodstatnější je však sám pacient. „Výběr pacientů vhodných pro takový výkon je velice přísný, připomíná zkoušky adepta na pilota stíhačky," konstatuje MUDr. Reguli. „Pacient musí být v dobrém zdravotním i psychickém stavu s nulovým nebo jen minimálním deficitem způsobeným existencí tumoru, musí být pozitivně motivovaný a ochotný i schopný během operace spolupracovat. Pokud je po všech stránkách vhodným adeptem na zákrok, začneme ho připravovat na operaci. Kromě jiného s ním simulujeme průběh zákroku v převazové místnosti, která je i zákrokovým sálkem. Tady si vyzkouší polohu na boku, v níž se během výkonu probudí, dáme mu i operační roušku, prostě vše tak, jak to bude doopravdy. Když pak při reálné operaci otevře oči, není překvapen, vidí, že všechno je tak, jak jsme si říkali."
Na samotnou operaci, která je pro všechny účastníky náročná po všech stránkách, si tým, jehož složení je při všech výkonech konstantní, vyhradí celý pracovní den. Vedle elektrofyziologa, jenž provádí měření na určení motorické zóny a řečové zóny, je tu i logoped (afaziolog), psycholog a anesteziolog. „Jeho stěžejním úkolem je pacienta během operace hladce probudit tak, aby mozek byl klidný. Pak jej musí vést tak, aby během doby, kdy je vzhůru, což bývají i dvě hodiny, neměl bolesti, a co nejlépe spolupracoval. Nakonec ho musí opět hladce uspat," objasňuje MUDr. Reguli klíčovou roli anesteziologa.
Tvrdá plena mozková je ve chvíli, kdy je pacient probuzen, umrtvena lokálním anestetikem, samotná operace mozku není bolestivá, pacienti podle svého vyjádření při odstraňování nádoru ultrasonickým aspirátorem vnímají jen šumění v hlavě. Důležitou roli v průběhu operace hraje už zmíněný afaziolog, který s probuzeným pacientem navazuje kontakt a provádí rozmanité testy formou poznávání obrázků, případně rozhovoru. „To, že pacient komunikuje, je pro mě jako operatéra velice důležité, jeho reakcemi se při zákroku řídím. Nízkostupňový gliom totiž svou barvou i konzistencí velice připomíná mozek, takže pouhým okem nelze rozpoznat jeho hranice. Musím proto být maximálně trpělivý, nejde o to, aby operace byla provedena co nejrychleji, ale co nejprecizněji. Na mně je, abych poslouchal ostatní členy týmu, kteří mě v případě potřeby zastaví a neumožní mi udělat fatální krok," vyzvedává vynikající mezioborovou spolupráci MUDr. Regulim a dodává, že domů pacient odchází zhruba týden po operaci.
„Neurochirurgie je obor, který nabízí stále něco nového, velmi rychle se v něm posouvají hranice možností, jež lékaři mají. To mě k ní přitahuje," říká MUDr. Štefan Reguli, jenž do fakultní nemocnice nastoupil jako čerstvý absolvent v roce 2000, tady dělal první i druhou atestaci. V rámci své profese se intenzivně zajímá zejména o problematiku nádorů, především gliomů v elokventních oblastech mozku. „Představte si pacienta s gliomem, který je dlouhodobě ambulantně sledován s tím, že nádor je v takové zóně mozku, kde jej nelze odstranit. A pak mu oznámíte, že už je možné operaci provést, a to tak, že po ní bude dál mluvit. To je nádherný pocit pro pacienta i pro nás. A když se po operaci vzbudí, hýbe se a normálně mluví a vy mu navíc řeknete, že podle magnetické rezonance se podařilo odstranit celý tumor, pozitivní pocity se násobí jak na straně pacienta a jeho rodiny, tak na straně týmu, jenž operoval."
