Zatímco průměrná nezaměstnanost v České republice dosáhla loni 9 procent, míra nezaměstnanosti absolventů Vysoké školy báňské - Technické univerzity Ostrava (VŠB-TUO) byla zhruba poloviční. To znamená, že nezaměstnanost techniků z VŠB-TUO činila pouze 4,6 procenta. V porovnání s čísly z Moravskoslezského kraje, je úspěšnost inženýrů a bakalářů z VŠB-TUO ještě zřetelnější. Průměrná míra nezaměstnanosti v regionu činila v roce 2010 11,9 procenta.
„Sledované období kopíruje rok 2010, abychom měli data naprosto korektní. Samozřejmě, že sezónní výkyvy by mohly našim absolventům přidat ještě další body, ale to jsme nechtěli," vysvětlil rektor VŠB-TUO Ivo Vondrák, jak univerzita přistoupila k zadání výzkumu.
Velmi zajímavé je také další členění sledovaných skupin absolventů. Lidé z Fakulty bezpečnostního inženýrství, Fakulty stavební, Fakulty elektrotechniky a informatiky nebo Fakulty strojní se na trhu práce mezi nezaměstnanými prakticky nevyskytují. Podíl nezaměstnaných totiž mezi nimi klesá až na hranici 2,3 procenta, což je údaj, jaký dosahovalo pouze hlavní město Praha a to v letech před hospodářským poklesem.
Nejméně nezaměstnaných je mezi absolventy Fakulty bezpečnostního inženýrství (2,3 procenta) a Fakulty stavební (2,6 procenta). Dalších pět fakult ze sedmi, které na VŠB-TUO jsou, se pohybuje v rozmezí mezi 3,4 až 5,4 procenta. I to je hluboko pod průměrem Moravskoslezského kraje i celé České republiky.
„Univerzita žije v dobrém slova smyslu v dlouhodobém manželství s průmyslem, což se oběma vyplácí. Stále více studijních programů reaguje na požadavky zaměstnavatelů a stále více podniků se má na druhou stranu chuť podílet na rozvoji univerzity a přináší jí díky tomu i zadání pro aplikace výsledků výzkumu," říká rektor Vondrák.
Míní, že prolínání v řešitelských týmech, při vedení bakalářských a diplomových prací a praxe v podnicích je přesně to, co umožňuje studentům po skončení školy velmi rychle najít zaměstnání.
„Samozřejmě vždy bude existovat procento lidí, kteří chtěli vystudovat, ale svůj obor pak opouští. Tak jako v běžné populaci je bohužel i skupina těch, kteří práci nehledají aktivně," uzavírá úvahu I. Vondrák.
Podle studentů středních škol (dotazování se uskutečnilo na vzorku 527 respondentů, z toho 259 studentů gymnázií, 184 studentů středních průmyslových škol a 84 studentů technického lycea) patří mezi nejatraktivnější obory vůbec informatika, zdravotnictví a právo. VŠB-TUO považují středoškoláci za univerzitu, která nabízí spojení s praxí a má široké spektrum oborů. Jako nejdůležitější faktor při výběru vysoké školy uvádějí mladí lidé právě uplatnitelnost na trhu práce. Dalšími důležitými faktory jsou prestiž, kvalita školy a její jméno.
