Stonavská základní škola má tento rok důvod k velkému oslavování. Její budovy na Hořanech a Dolanech slaví významná výročí - 170 a 85 let od svého vzniku. U této příležitosti si prostory obou škol mohla prohlédnout veřejnost v rámci dne otevřených dveří v sobotu 20. května.
Milada Heimerová, ředitelka ZŠ a MŠ Stonava: „Otevřeli jsme celou školu. Mají možnost prohlédnout si kmenové učebny, odborné učebny, jídelnu, cvičnou kuchyňku, dílny, šatny. Otevřeli jsme opravdu celou školu.“
A podobné to bylo na Hořanech.
Ellen Wawrzyková, zástupkyně ředitelky ZŠ a MŠ Stonava: „Je to vlastně založené na tom, že se mohou hosté projít po třídách, mohou se podívat, že tady máme vybudované nové učebny, že vlastně celý podkrovní prostor se zobytnil a jsou tam krásné třídy.“
Milada Heimerová, ředitelka ZŠ a MŠ Stonava: „Základní škola na Hořanech prošla obrovskou rekonstrukcí. Tam v podstatě zůstalo obvodové zdivo a zbytek je nový. Jsou tam nové podlahy, nové stropy, nové podkrovní učebny.“
Prohlédnout si zcela nové prostory přišla také Marie Kowalská, která ve stonavské základní škole prožila celý svůj profesní život, zejména jako učitelka 1. třídy.
Marie Kowalská, bývalá učitelka ZŠ Stonava: „To je úplně o něčem jiném, krásné, vybavené, pěkné, moc pěkné je to tady.“
Také základní škola na Dolanech prošla mnohými rekonstrukcemi.
Milada Heimerová, ředitelka ZŠ a MŠ Stonava: „Poslední rekonstrukcí, která probíhala na ZŠ Dolany, byly nové rozvody vody, při té příležitosti byly udělány nové sociální zařízení a předtím byla zrekonstruovaná cvičná kuchyňka.“
Tady jsme zastihli další bývalou kantorku, Miloslavu Závackou.
Miloslava Závacká, bývalá učitelka ZŠ Stonava: „Škola, hlavně ta na Hořanech je úplně nádherná. Když si vzpomenu na tu půdu a teď vidím ten úžasný pokrok a tu nádheru, prostě fantazie. Tady ta škola na Dolanech se sice moc nezměnila, ale je opravdu krásně vyzdobená, všechny třídy mají interaktivní tabule, takže strašně velké plus a úplně úžasné.“
Vrcholem oslav 170 let budovy ZŠ Hořany a 85 let budovy ZŠ Dolany byla slavnostní akademie v sále domu PZKO s názvem Honzíkova cesta.
Milada Heimerová, ředitelka ZŠ a MŠ Stonava: „Nápad Honzíkova cesta vznikl na prvním stupni z takového společného sezení. A hlavní aktéři? Já když jsem slyšela, že tam má být dědeček, který má vzpomínat, tak to bylo opravdu první jméno, které mě napdalo, pan Brzóska, protože poprvé jsem se s ním setkala už v roce 1997, když jsem tady přišla do školy. A malý Honzík? Hledali jsme, hledali vhodného vnuka až jsme našli Honzíka.“
A tím byl prvňáček Vojtěch Žemlička.
Vojtěch Žemlička, v roli Honzíka: „Já hraju Honzíka a s dědou jezdíme po celé Stonavě.“
A to koňským povozem pan Viktora Topiarze. Děj, který se odehrával na podiu byl totiž proložen videozáběry.
Stanislav Brzóska, v roli dědečka: „Byl to krásný pocit. Jednak Stonava je krásná a nakonec se splnil sen jak Honzíka z té knížky, tak i Vojtíška co by moderátora. Projeli jsme se Stonavou, viděli jsme kus krásné přírody, viděli jsme školy, stavby, které tady byly postaveny no a Vojtíšek si to užil a říká: Poprvé jsem jel koňským povozem. Byl jsem velice mile překvapen, že tak malý prvňák dokázal velice rychle zpracovat ten text.“
Na přípravě akademie se podílela celá škola. Své vystoupení připravili nejen jednotlivé třídy, ale také kroužky, které ve škole působí.
Ellen Wawrzyková, zástupkyně ředitelky ZŠ a MŠ Stonava: „Protože je to oslava naší základní školy (prvního i druhého stupně), tak se v podstatě zapojili všichni žáci. Potom jsme oslovili také děti z mateřských škol, polské základní školy a uvítali jsme také to, že se zapojily děti ze základní umělecké školy.“
My se k akademii vrátíme v některém v příštích vydáních stonavského expresu a nabídneme vám krátký sestřih.
