Historičtí lukostřelci pořádají pravidelné soutěže. Ve Světlé Hoře se konala tak zvaná Horská střelba, třetí soutěž v rámci Moravské ligy.
Perro, lukostřelec: "Máme spoustu disciplín. Střílíme z různých vzdáleností."
Ivan Sajkala, pořadatel soutěže: "Toto je klasická terčovka, střílí se na terče postupně ze šesti různých vzdáleností. Tři nejlepší postupují do závěrečného kola."
Zlatým hřebem soutěže pak byla stará anglická disciplína, která dala lukostřelcům pěkně zabrat. Střílí se při ní na velké terče sto osm šípů.
Lucka, lukostřelkyně: "Mě na tom bavilo, když jsem se trefila, měla jsem radost."
Martin, lukostřelec: "Prišiel som si trochu zastrielať. Venujem sa tomu rád, je to koníček."
Na dobovém tábořišti byly k vidění různé luky. Nejčastější byly dlouhé, zvané anglické, ale byly i zde i jiné. .
Perro, lukostřelec: "Vyrábí se z jasanu nebo jiných dřevin jako třeba akát."
Ozzy, lukostřelec: "Turecký luk vyrobený z přírodních materiálů, zespodu z vnitřní strany rohovina, uprostřed dřevo, vrch je polepený šlachami."
Historické luky se také dělí podle síly potřebné k natažení. Ta se pohybuje zhruba od čtyřiceti až do sta liber, přičemž libra je přibližně půl kilogramu.
