V plném květu jsem třeba jarní Koniklece. Ty byly dřív běžné a sbíraly se jako léčivky. Dnes jsou ale vzácné a chráněné.
Radim Slabý, arboretář: „Zajímavostí u těch Konikleců je ta, že když roste na místě, kde dovedou být třeba i mrazíky, třeba na těch stepích a on se chrání proti těm ranním mrazíkům tím že je hodně chlupatý, díky tomuto ochmýření vlastně má třeba i o dva i tři stupně vyšší teplotu u sebe. Tím pádem se mu ty květy neponičí.“
Další zajímavostí je i to, že Koniklece nejdříve kvetou a pak teprve vytvářejí listy. Plně se už rozvinuly také květy Hlaváčku jarního.
Radim Slabý, arboretář: „Tady už je na něm vidět, že ty květy září, jakmile je sluníčko teplejší. Když tady sáhneme na ten čedič, tak zjistíme, že už má přes třicet stupňů. Té rostlině to vyhovuje, hluboce koření a je to velice oblíbená skalnička v naších zahrádkách, Má i jiné barvy, ale to je náš nejběžnější žlutý, bývají třeba i bílokvetoucí.“
Rozkvetly už také první stromy. Příkladem může být Meruňka japonská.
Radim Slabý, arboretář: „Mámo známá, ale velmi oblíbená, protože, podívejte se, ty květy jsou tmavě růžové, a když rozkvete, tak je ten stromek celý takhle zbarvený. Je to rostlina spíše teplomilná, takže v těch vyšších polohách zmrzá nebo úplně zamrzá. Plody má takové meruňky menší, není to žádná atraktivita, ten květ je hlavní, protože velice brzy a hodně.“
Anketa, návštěvníci arboreta: „Zatím nic, protože nemám ještě zahrádku, teprve budeme vybavovat, ale chodíme se sem dívat, je to tady krásný.“
„Mám tady takové skalničky, mám doma krásnou velkou skalku, tak jsem si tady koupila pár skalniček a teď se tady dívám na tady tyhle, ano, na Hlaváčky. Vybírám si nádherný žlutý květy.“
„Líbí se mně to, máme rádi kytičky, takže jsme spokojeni, Rozchodníky.“
Případná návštěva arboreta přímo vybízí k návštěvě nedalekého hradu Sovince, který je ve správě bruntálského muzea.