V této budově našlo dočasné bydlení 94 lidí, kteří uprchli z různých částí válkou zmítané Ukrajiny. Azyl jim poskytla Střední škola technických oborů v Havířově. Nejmladší obyvatelkou je tato šestiměsíční holčička. Mladá maminka uprchla z doněcké oblasti.
Julia, běženkyně z Ukrajiny: “Ujížděla jsem vlakem s děťátkem, když začali střílet. Dojeli jsme na Slovensko a dostali se k vám."
Jak se teď cítíte?
Julia, běženkyně z Ukrajiny: "Cítím se v bezpečí a dítě také. Tam je to opravdu strašné, podle zpráv ostřelují koridory a mnoho lidí nemá možnost utéct."
Kapacita internátní školy se naplnila o víkendu. Znamenalo to ihned zajistit personál, celodenní stravování a zjistit, co rodiny potřebují.
Jaroslav Knopp, ředitel SŠTO Havířov-Šumbark: "Je to všechno začátek. Přes víkend se nám tady nastěhovali. Vím, že v pondělí většina z nich navštívila úřad práce a jsou poučení z toho krajského centra, jak mají postupovat, kde se mají hlásit. Teď je to pro nás velký úkol, doladit to soužití, že to tak řeknu. Protože na jedné straně tady musí probíhat výuka, musí fungovat škola, musí fungovat internátní domov mládeže a samozřejmě školní jídelna. To jsou místa, kde se budou jak ti běženci, tak naši zaměstnanci a žáci setkávat. Takže musíme vytvořit určitý řád."
Téměř plnou kapacitu běženců už má i druhá internátní škola ve Školní ulici, kde už je ubytováno přes sedmdesát lidí.
