Takto se loučily děti se stromem, který rostl před jejich mateřskou školou téměř 70 let. Buk lesní přesto, že je naprosto zdravý, musel být pokácen.
anketa: “Já jsem ten stromeček měl moc rád a je mi líto, že tady nebude.”
anketa: "My jsme se přišli rozloučit se stromečkem.”
Šárka Hofrichtrová, ředitelka MŠ Radniční: “Musím říct, že ten strom není tak obyčejný, ale je to strom, jako by byl srostlý s Mateřskou školou Radniční. Ta informace nás zaskočila, zjišťovali jsme, zda se to dá ještě nějakým způsobem pozastavit, ale bohužel všechny instituce se vyjádřily, že nelze tento strom zachránit. Máme ho na všech fotkách s Mateřskou školou Radniční, ale tak to prostě je. Je nám to líto.”
anketa: “Já si myslím, že každého stromu je škoda, ať stojí kdekoliv. Je to prostě škoda. Té přírody je méně a méně.”
Strom musel být pokácen, protože pod ním vede kanalizace, plyn a jiné sítě, které čeká rekonstrukce. Kořenový systém je tak rozsáhlý, že nebylo možné najít jiné řešení.
Jan Smola, odbor životního prostředí MmH: “Tam, kam sahají větve koruny toho stromu, tak až tam sahají kořeny. Dendrologové doporučují, aby se k tomu připočetl ještě metr, protože na konci toho kořenu je to nejjemnější kořenové vlásnění, které je zodpovědné za dobrý zdravotní stav. Takže pokud se tady začnou dělat výkopové práce, tak to znamená, že to zasáhne do toho kořenového systému.”
Což znamená, že by strom postupně chřadl a mohl by se vyvrátit a hlavně někoho zranit. Buk byl zasazen v roce 1957.
Jan Smola, odbor životního prostředí MmH: "Zhruba třetina stromů na území města je vysazena na inženýrských sítích. V době, kdy se ty stromy vysazovaly, nikdo neměl ponětí kudy vedou horkovody, kanalizace, vodovody atd. Lidé ty stromy vysadili tak, jak je napadlo. Nikdo se na ně nemůže zlobit, naopak, dělali to nejlepší, co v té době dělat mohli. Chtěli si to okolí svých domů ozelenit, chtěli to mít hezké.”
Bohužel, tak jak město postupně stárne, stárnou i sítě, které se budou muset opravovat.
