Folklorní soubor Vonička oslavil v KD Petra Bezruče 35 let od svého založení. V současnosti má kolem 70 členů, za dobu své existence jím ale prošly stovky dětí. Všechny spojuje láska k hudbě, tanci a tradicím Těšínského Slezska, Lašska a moravsko-slovenského pomezí.
Jiří Slavík, umělecký vedoucí souboru Vonička: „35 let Voničky bylo 35 let plných práce a doplněných radostí. Protože když máte kolem sebe děti, které to baví a které jsou schopné se rychle učit, tak vás to jako učitele a vedoucího baví. Takže mohu říct, že takto jsme těch 35 let prožili.“
Vonička vystupuje nejen v regionu a České republice, ale během zahraničních zájezdů ji mohli diváci vidět v mnoha státech, kde také získala řadu ocenění.
Jiří Slavík, umělecký vedoucí souboru Vonička: „Určitě největším úspěchem bylo, když jsme v roce 1999 na Mezinárodním festivalu v Dijonu ve Francii dostali dvě z hlavních cen. To byla tehdy ta zakládající kategorie muzika a tehdy ten soubor dosáhl svého maxima. V posledních letech je to zejména muzika. Obě cimbálové muziky v loňském roce získaly v celostátní přehlídce první místa. Takže jsme na ně hrdí.“
Anketa: „My jsme folklorní soubor a vlastně se zabýváme tím, aby se folklorní písně znovu dostaly více do povědomí a aby se to zase trošku oživilo, protože v posledních letech se to podle mě trochu vytratilo a už to moc nikde nevídáme.“
Anketa: „Hraju tři roky ve Voničce a baví mě na tom hraní, zpívání a ten kolektiv. No, všechno. Dneska budeme hrát různá pásma“
Anketa: „Já hraju na housle a zpívám. Baví mě, že tady mám kamarády, a baví mě hraní a zpívání.“ Já ale vím, že vy také jezdíte na soutěže. Takže jak se vám tam daří? „Daří se nám docela dobře a většinou tam hrajeme v plném počtu.“
Anketa: „I s tanečníky se všichni bavíme dohromady a je to super kolektiv. Všichni se znají, máme se rádi.“ Co vás čeká ještě v letošním roce? Budete hodně vystupovat? „Jo, budeme hodně vystupovat. Máme ještě několik koncertů a bude to náročné.“
Anketa: „Baví mě hrát v tom kolektivu. Ten kolektiv je super, si myslím. A také mě to hodně naučilo na nástroj, na který hraju, což je violoncello. Myslím, že je to fakt super.“
Anketa: „Já hraju na cimbál. Dostal jsem se k tomu tak, že si mamka pouští různé nahrávky cimbálových muzik. Líbilo se mi to, tak jsem chtěl také hrát na cimbál, a tak jsem se k tomu dostal.“
Vonička chce i nadále rozdávat radost zejména u nás v regionu, ale těší se i na větší festivaly. Aby mohla předávat dál dědictví folkloru, soubor by rád přivítal ve svých řadách malé děti, kterým nabízí možnost naučit se lidové písně a tance, poznat tradice svého kraje a zároveň se stát součástí kolektivu, kde vznikají nová přátelství.
