Pracovnice řešily s narkomany nejrůznější problémy.
Hana Šotkovská, kontaktní pracovnice: „Pak jsme nabízeli především výměnný program, kdy jsme měnili jejich použité stříkačky za čisté, dávali se jim k tomu desinfekční polštářky, čisté vody, náplasti, co zrovna potřebovali a nechtěli to nakupovat v lékárně."
Podle terénních pracovnic je tvrdá droga číslo jedna mezi narkomany pervitin. Smyslem jejich práce bylo zabránit hlavně šíření přenosných infekčních nemocí. Přesto Slezská diakonie se službou v Havířově končí. Pro letošní rok nedostali dotaci.
Jana Ondrušková, vedoucí střediska Streetwork Havířov: „Zástupci Slezské diakonie jednali s krajem, jednalo se i s MPSV. Ta jednání probíhají už od začátku roku, ale zatím se nic neudálo a ta nutnost tady je a tu službu nemůžete dělat za pár korun. Ty peníze, které jsme dostali z MPSV, by stačily tak na čtyři měsíce. V Havířově je nyní už jen jedno Centrum drogové pomoci, které spadá pod město."
Michal Fabián, vedoucí Centra drogové pomoci SsmH: „Co se týká poskytovaných služeb tady v kontaktním centru, ať už je to krizová intervence, poskytnutí základního zdravotního ošetření, poskytnutí programu výměnného náčiní, nebo také sociální práce poradenská."
Služby centra v mnoha případech také využívají rodinní příslušníci a blízké osoby uživatelů drog, kteří si neví rady a potřebuji pomoc.
