Jiřina Vozná, ředitelka ZŠ Mánesova: "Tak jsme si připravili Den otevřených dveří, a už tady jsou, bývalí zaměstnanci, rodiče a další ze všech složek, se kterými spolupracujeme, přijdou pracovnice ze speciálních pedagogických center a dalších organizací."
Právě bývalí zaměstnanci byli ze společného setkání velice dojati. A není divu.
Jaromíra Mikulová: "Odešla jsem do důchodu v devadesátém sedmém roce, a když můžu tak se tady vracím, protože jsem tady nechala kus těla."
Alena Němcová: "Já jsem tady učila 32 let a teď je to takové moderní, ale i tenkrát to bylo dobré, hezké pro nás."
Marie Havlásková: "Prožila jsem tady 29 roků života. Mě to dojímá, jak o tom mluvím. Já už jsem dávno v důchodu. Je to tady úžasné, to co se pro děcka teď dělá, to za mojí éry neexistovalo. Je to pěkné, je to náročná práce a hluboká poklona všem kantorům."
Učitelé opravdu zasluhují obdiv. S velkou trpělivostí se totiž věnují i dětem, které v životě neměly tolik štěstí, a které potřebují speciální péči. Odměnou jim je jakýkoliv malý krůček, který žák udělá. Například pro postižené děti, které navštěvují speciální třídy, jsou velice důležité relaxační místnosti.
Iveta Bartošová, učitelka: "Tady cvičíme především na balónech, protahujeme se, děláme relaxační cvičení. Samozřejmě děti cvičí málo, mají bolavá záda, klouby nebo nožky, takže pro ně je to příjemné."
Škola pro své žáky v letošním roce mohla, díky získání třímilionového grantu z Evropských fondů, udělat ještě mnohem víc.
Jiřina Vozná, ředitelka ZŠ Mánesova: "V rámci tohoto grantu už jsme uskutečnili řadu výletů. Ať to bylo na Landek, planetárium. Dále děti jezdí každý týden na koně v rámci hypoterapie. Do školy přijíždí pracovníci s canisterapii."
Dále chce škola ještě zřídit arteterapii, muzikoterapii a dramaterapii.
