Nástrahy velkoměsta jsou rodinná hra, ve které rodinné týmy společně plní jednotlivé nástrahy. Hra je koncipována tak, že nikdo v týmu není pasivní a zapojují se jak rodiče, tak i děti.
Jan Firla, ředitel Střediska volného času Juventus: “Jak už z názvu vyplývá, čekají je různé nástrahy, nástrahy velkoměsta, protože velkoměsto nám občas nastraží nějakou past nečekanou. V čem je to nové, že spolupracujeme s Iniciativou Dokořán, ta nám poskytuje poslední dobou kvalitní zázemí, myslím, že se to tady zlepšuje a dobře se nám spolupracuje. Takže v tomhle je to nové. Nové jsou i organizace, které se na tom podílí. Jsou to různé příspěvkové organizace nebo spolky, které působí v městě Karviné.”
Každá organizace, která se podílela na jednotlivých stanovištích, měla za úkol vytvořit pro účastníky akce tematickou nástrahu, podle toho, jaká je její činnost. Na hře se podílel například Městský dům kultury, vodáci, hasiči nebo Městská policie.
Petr Slezák, manažer prevence kriminality MP Karviná: “Tady je to taková kombinace doplňování, jestli si dobře pamatují, jaká je správná výbava jízdního kola, jestli znají všechna ta důležitá telefonní čísla, no a po kvízové záležitosti se poté dostaneme na dovednostní, kde musí projít dráhu v simulačních brýlích, kde teda podle věku dítěte budeme zkoušet buďto lehkou opilost nebo středně velkou opilost simulovat. A vyzkouší si teda, jak to vypadá, když jsou pod vlivem návykové látky.”
Petr Skopal, velitel jednotky SDH Karviná-Ráj: “Na našem stanovišti rodiče s dětma musí hodit kýbl do vody, nabrat si vodu, přinést to tady rychle k pumpě, říkají se jí džberovka, jak zalijou džberovku, nasadit hadici, proudnici malou, a začít pumpovat.”
Tobiáš Firla, člen organizace hry za SVČ Juventus: “Děti musejí přeskákat vlastně se svými rodiči skrze kruhy hula hup a potom na druhou stranu v časovém limitu samozřejmě musí dojít i na druhou stranu. Tentokrát vyměněně, jako že děti přehazují kruh přes rodiče. A mají to za tři, nebo za dva, nebo vlastně za jeden diamant.”
Diamanty neboli životní zkušenosti sbírali účastníci hry na jednotlivých stanovištích a podle časové bilance, v rámci které splnili úkol, dostali stanovený počet diamantů. Děti i rodiče si akci velice užívali, ať už se jednalo o dobrodružné lovení pokladu z lodičky nebo odpočinkovější malování na obličej podle předlohy. Zapojena byla také Regionální knihovna, jejíž stanoviště zase nabídlo úkol, při kterém se více přemýšlelo.
anketa: účastníci hry Nástrahy velkoměsta: “Už jsme tady kdysi byli a viděli jsme, že je skvělá, tak proč si to nezopakovat.” “Je to hodně složité, každému bych radil, aby tady vůbec nechodil, že to nedají. Ne to je legrace, je to v pohodě.”
Hra končila až kolem šesté hodiny večerní, kdy příjemně unavené rodinné týmy mohly zhodnotit, jak se jim toho dne dařilo ve sbírání životních zkušeností a stejně tak v týmovém organizování v rámci jednotlivých úkolů.
