Zeleninu předváděnou na výstavě zahrádkařů asi v obchodech nikdy neuvidíte. Je doslova vypiplaná rukama zahrádkářů z územního sdružení Karviná. Ale nejen zelenina stála za povšimnutí na tradičně pořádané výstavě zahrádkářů z karvinského regionu, která se konala uplynulý víkend v areálu zimního stadionu. Líbila se i ruční práce žen zahrádkářek, květiny a jejich aranžmá a především krásné kousky různého ovoce.
Oldřich Janků, předseda územního sdružení Karviná: "Kdysi jsme se učili pěstovat jablíčka podle Životických sadů. Byly daleko lepší ty sady než jsme měli my a dneska už se to vyrovnává. Máme tady i porovnání, máme tady jablíčka ze sadů i naše jablíčka. Máme soutěž o nejlepší jablko i o nejlepší exponát."
Všechny vystavené exponáty byly přesně označené a veřejnost a hlavně děti z karvinských škol se tak mohli lehce něčemu přiučit.
Anketa, návštěvníci: 1. "Jsou to pěkný výpěstky, to samozřejmě." 2. "To je součást našeho života. Zahrádky, příroda."
Například pan Janků se své zahrádce věnuje již čtyřiadvacet let a jeho specialitou jsou jablíčka.
Oldřich Janků, předseda územního sdružení Karviná: "Teď momentálně je naše specialita „sloupové jabloně," začíná se to pěstovat. Není to vyzkoušené, ale vypadá to dobře."
Právě teď mají všichni zahrádkáři plné ruce práce se sklizní.
Oldřich Janků, předseda územního sdružení Karviná: "Je třeba tu zahrádku připravit na zimu, takže většinou se to porývá, tady v té oblasti té jílovité půdy je třeba to porýt tu zahrádku. Je třeba to i pohnojit, nejlepší něčím živým a připravit to na zimu. Okrasný keře svázat dohromady, květiny zazimovat."
A i když už je půda zakrytá sněhem a odpočívá, není důvod zahálet. Zahrádkáři si vždycky práci najdou.
Oldřich Janků, předseda územního sdružení Karviná: "Sháníme různá semínka, vyměňujeme si rouby, zkrátka takové věci, které jsou na jaře potřeba."
Ženy v zimě dávají přednost jiné činnosti. Některé vyrábí krásné výrobky z keramiky, vyšívají či malují. Třeba jako paní Kristina Vochalová. Ta se malování věnuje od svého dětství a před několika lety začala malovat i na kameny. Ty správné nachází doslova všude.
Kristina Váchalová, zahrádkářka: "Na louce, na zahrádce, v potoku, ve výkopu."
Než se ale do malování pustí, je třeba kámen pořádně vyčistit a obrousit.
Kristina Váchalová, zahrádkářka: "Když jsem uviděla krásný kamínek, tak mě to doslova přitáhlo a tak jsem to zkusila."
I koníček paní Anny Kurečkové, kterému se začala věnovat když šla před devíti lety do důchodu, je trochu netradiční a nám laikům se pohyby rychlých prstů při paličkování zdají nepochopitelné. Výsledek v podobě nádherných krajek ale prozrazuje, že všechno tady má svůj smysl a řád.
Anna Kurečková, zahradkářka: "Je to taková krajka, záleží, co se komu líbí, panenky, stromečky."
Na výstavě letos poprvé proběhla i soutěž pro děti ze základních škol v aranžmá suché vazby.
Marcela Urbanová, zahrádkářka: "Děti si přinesly materiál s sebou i jsme jim něco nachystali a sami můžete vidět, že ty výtvory jsou velice pěkné."
Je jisté, že i příští rok se budou mít zahrádkáři čím pochlubit, a tak pokud vás jejich výpěstky zaujaly, přijďte si je za rok prohlédnout na vlastní oči.
