Dagmar Černá patří mezi lidi, kteří se s životem umí poprat. V roce 1994 založila, spolu s dnes již zesnulým manželem, vůbec první klub na Moravě, který se zabýval cvičením pro lidi postižené cévní mozkovou příhodou. Nemoc před tím postihla jejího muže a poté i ji samotnou. Oba se jí ale postavili čelem.
Dagmar Černá, cvičitelka: „Při příležitosti jedné rekondice jsme se potkali s manželi, kteří se zabývali těmito věcmi. A ti nám navrhli, že by bylo dobré založit takový klub na Moravě. Tak jsme prošli zkouškami a proto dělám takové zdravotní cvičení. A začali jsme jako první klub na Moravě v Orlové."
Jenže o cvičení je brzy zájem také mezi lidmi s jinými nemocemi. Paní Černá pro to zakládá orlovskou pobočku Svazu postižených civilizačními chorobami a cvičí dál. Znamená to pro ni se ještě více vzdělávat, aby její cvičení pomáhala všem. To trvá dodnes.
Dagmar Černá, cvičitelka: „Takže jsem si kupovala odbornou literaturu. Doma jsem si zkoušela sama na sobě, jestli je to vhodné, popřípadě cvik upravit na náš styl. Náš styl je také z prvky jógy, kde se zapojuje dýchání."
Klub dnes ovšem není jen o cvičení a mnohé dámy by si svůj život bez něj už ani nedovedly představit. Stala se z nich jedna velká parta kamarádek, které si spolu rády zajdou třeba i do divadla.
Anketa, cvičenky: 1. „Jsme tady dobrý kolektiv holek, jsme jako sestry. Chodíme spolu do divadla, na zájezdy a další akce. A paní cvičitelka je výborná a máme ji rády." 2. „Mám srdeční problémy a tady mi to moc pomáhá." 3. „Chodím tady již pět let, mám problémy s páteří a když cvičím, potíže nejsou tak velké. A naše vedoucí vymýšlí pořád nové cviky."
Neocenitelná činnost paní Černé zaslouží jistě nejedno uznání. Poděkování ji vyslovilo také vedení orlovské radnice, které ji požádalo také o zápis do pamětní knihy města.
Jiří Michalík (ČSSD), starosta Orlové: „Jsme velmi rádi, že lidé jako paní Dagmar Černá v Orlové žijí a i přes svůj věk se nevěnují sobě, ale ostatním. A místo toho, aby seděla někde „na lavičce", pomáhá jiným. A důvod i našeho ocenění."
