Obnovit věhlas stonavské pouti se podařilo obci před 27 lety a postupně se rozrostla do dvoudenních rozměrů.
„Já si vzpomínám, že když jsem byl malý, tak poutní zábava začala v sobotu a vyvrcholila v neděli. Všude bylo plno lidí, děti se smály a byly spokojené. Pak byl velký útlum související s těžbou uhlí. V roce 1991 jsme se rozhodli obnovit tu tradici a udělat tu radost v letních měsících nejen stonavanům, ale i lidem z celého regionu,“ nastínil v krátkosti historii poutě starosta Stonavy Ondřej Feber.
O kvalitě pouti svědčí i množství stánků, které každoročně zaplní centrum obce. Mnozí stánkaři si své místo objednávají měsíce dopředu.
„První stánkaři se ozývají v průběhu zimy, v únoru a na začátku března,“ řekl jeden ze členů organizačního týmu Lukáš Topiarz.
Stonavskou pouť si nikdo nedovede představit bez Luparku u Černého korzára. Jak nám potvrdil jeho majitel pan Václav Tvardek, nabídku obce v devadesátých letech přijal s velkou radostí. Navázat mohl na tradici svých vlastních předků.
„Kdysi tady jezdil můj děda, babička, maminka, prostě celé pokolení. Já jsem se tady vrátil, jak by to mělo dáno, abych zase tu pouť zajistil a tradice zůstala,“ vysvětlil Václav Tvardek.
„Chodíme tady s dětmi každý rok.“ „Nejvíce se mi líbil ten kolotoč s autíčky.“ „Pouť je skvělá, mají tady letos i nové kolotoče.“ „Já se těším na letadla.“ „Mně se líbilo to velké kolo.“ „Já jsem tady poprvé a je to tady hezké. Je tady hodně stánků,“ řekli návštěvníci poutě.
Ale nejsou to jen kolotoče a stánky, které každoročně na pouť přilákají tisíce návštěvníků. Je to hlavně bohatý program. Letos se ale se poprvé v historii poutních slavností objevil nepochopitelný nešvar. Neznámý vandal začal strhávat plakáty, které informovaly o akcích, které radnice v průběhu poutě připravila.
„Plakáty se nám ztrácely z vývěsních tabulí. Museli jsme znovu tisknout a vyvěsit. Na některých místech dokonce opakovaně,“ řekl Topiarz.
Jak jsme zjistili, netýkalo se to jen vývěsek ve Stonavě, plakáty na Stonavskou pouť zmizely i v nedalekých Albrechticích.
„Je to neskutečné, opakuji neskutečné, aby někdo trhal plakát na kterém je program naší poutě a vylepoval tam nějaké jiné plakáty a zdůrazňoval je a dělal vše proto, aby lidé, kteří se na pouť těší o programu nic nevěděli. Je to mrzuté a doufám, že to bylo výjimečné,“ konstatoval starosta Stonavy.
Díky moderním technologiím se ale informace o programu k lidem dostala. Každý si mohl vybrat podle svého gusta. Dětem byl například určen program, který se v sobotu odpoledne odehrál v parku u Domu PZKO.
„Připravili jsme si ukázku Železného hasiče. Máme tady ukázku techniky, děti se mohou přijít podívat a zasoutěžit si, pobavit se a užít si to,“ řekl stonavský dobrovolný hasič Tomáš Řehák.
Stonavským hasičům pomáhali jejich kolegové z okolí. Český červený kříž zase hravou formou seznámil děti se základy první pomoci, kynologický klub z Albrechtic připravil ukázku výcviku psů.
„Připravili jsme si ukázku základní poslušnosti psů, ukázku agility a obranné práce psů jak sportovní, tak služební kynologoe,“ řekl Petr Šmejkal.
„Poprvé si roli figuranta vyzkoušel stonavský žák Vojtěch Ocoeczek, který to zhodnotil slovy: „Moc jsem to necítil, ten oblek je moc bytelný. Nepříjemné to ale je, když pes útočí zepředu.“
Slavnostní zahájení poutě proběhlo před stonavskou radnicí, kde se střílelo z děla.
„My na pouť do Stonavy přijíždíme už několik let. Jsme velmi rádi, že nás každoročně zvete. Přivezli jsme dvě děla, příště možná přivezeme tři. Jsou to děla na černý prach. Nestřílíme ale dělovými koulemi, děláme to jen pro ten zvukový efekt,“ vysvětlil Andrzej Kantorski z polského střeleckého klubu SKAUT.
Letos poprvé se střílelo i z houfnic jejichž rány vystřídalo broušení kos. Stonava je jednou z mála obcí, kde se každoročně sjíždějí sekáči ze širokého okolí, aby ukázali, že i v dnešní moderní době umí sekat trávu klasickou kosou.
„Soutěží se v kategorii muži a ženy. Muži v první kole sečou na kvalitu, ve druhé pak na rychlost při odpovídající kvalitě. Ženy soutěží jen jednokolově, sečou na kvalitu,“ vysvětlil princip soutěže hlavní porotce Kazimír Cholewa.
V kategorii mužů prvenství obhájil už poněkolikáté Tadeus Szwed ze Stonavy, v ženách zvítězila Zdeňka Mazurová z Chotěbuze, která se soutěže pravidelně účastní i se svou dcerou a snachou.
Nedělní program byl zahájen koncertem dechové kapely Stonava v parku u Domu PZKO.
„Pro nás je Stonavská pouť jedním z dominantních koncertů, na který se připravujeme a těšíme celý rok, protože je tady skavělá atmosféra,“ řekl kapelník Jaroslav Šindel.
V estrádním programu za doprovodu hornické dechovky vystoupily mažoretky DIXI, sólo si s kapelou zazpíval i stonavský rodák Klemens Slowioczek.
„My jsme takto spolu vystupovali už loni. Oni jsou hodně dobří, jsou připraveni a já se těším,“ řekl před koncertem Klemens Słowioczek.
Nezpívalo se ale jen v parku, hudební program byl připraven i na hřišti SK Stonava.
„Koncerty byly vždy součástí poutě. Před třemi lety nám ale bylo znemožněno je pořádat v kostele. Museli jsme hledat řešení. Využili jsme krásný areál sportovního klubu, kde tyto koncerty můžeme dělat,“ vysvětlil důvod přesunu koncertů z kostela na hřiště místostarosta Stonavy Tomáš Wawrzyk.
Tyto koncerty finančně podporuje i Nadace OKD. Jedná se především o vystoupení populárních zpěváků a kapel. V loňském roce obec využila navíc prostor sportovní haly, kde vystoupili umělci z Koreje. Letos byly pro návštěvníky poutě připraveny dva koncerty. Jako první vystoupila světoznámá beatlesová revivalová skupina z Košic. Přestože se v průběhu koncertu prohnala nad Stonavou krátká přeháňka, na atmosféru vliv neměla.
„Je tak trošku iluze. Lidem chceme navodit správnou atmosféru, proto t a vizáž a kostýmy. Chceme, aby se lidé cítili jako na koncertě skupiny Beatles. Beatles v našich končinách nikdy nekoncertoval a my jsme chtěli ukázat, jak by to asi vypadalo. Je sice pravda, že oni hráli zhruba třicet minut, my budeme hrát hodinu. Lidé toho dostanou dvakrát více,“ řekl člen skupiny The Backwards Suchanský, který v kapele ztvárňuje George Harrisona.
Zlatým hřebem celého kulturního programu bylo vystoupení Marka Ztraceného.
Jak nám Marek v krátkém rozhovoru přiznal, mnohakilometrové cesty ze Šumavy do Stonavy vůbec nelitoval, poutě má totiž rád.
„U nás na Šumavě jich moc nebylo. Vždycky jsem všem záviděl, když jeli na pouť. Jsem tady rád a možná se večer podívám i na nějakou tu atrakci, je mi tady příjemně,“ dodal zpěvák.
Stonavská pouť nebyla příjemná jen pro Marka, užili si ji všichni.
„Všechno se nám tady líbí, je to tady super, jsme nadšeni.“ „Já si myslím, že Stonavská pouť má tradici a je velmi příjemné tady trávit čas,“ řekli návštěvníci poutě.
Slavnostní ohňostroj, během něhož jsou všechny efekty časově přizpůsobeny hudebnímu podkladu, udělal důstojnou tečku za letošní dvoudenní Stonavskou poutí.
