Tradiční setkání s jubilanty patří mezi nejoblíbenější společenské události ve Stonavě. Letos pozvání vedení obce přijalo třináct oslavenců, kteří v tomto roce oslavili 75. narozeniny.
Tomáš Wawrzyk (ANO), starosta Stonavy: “Tradice je dlouholetá. Od revoluce jsme převzali z minulého režimu toto setkávání s pětasedmdesátníky a jiné jubilanty řešíme tak, že je navštěvuje sociální komise doma, přinese jim nějaký dárek, v počtu dvou, tří lidí s nimi posedí, povykládají, co je trápí, z čeho mají radost a pak obesíláme samozřejmě ještě přání s podpisem starostů. V letošním roce to vycházelo na 18 jubilantů, pět se ze zdravotních důvodů omluvilo.”
Setkání není jen o gratulacích, ale hlavně o vzpomínkách a přátelském povídání. Mnozí jubilanti totiž ve Stonavě prožili celý život.
Ondřej Feber (ANO), místostarosta Stonavy: “Je to úžasné, když se můžeme setkat s 75 letými lidmi a že jim můžeme popřát všechno nejlepší do budoucna a vzpomínat. Já se už dostávám do jejich věkové kategorie, tak si máme co říct, protože většina z nich je původem ze Stonavy, přežili ty nejhorší doby, kdy se těžilo uhlí, kdy se tady měla stavět koksovna a skutečně jsme se dostali do situace, že Stonava vzkvétá.”
Zdeněk Lusk, bývalý ředitel stonavské základní školy, oslavenec: “Setkání bylo velice pěkné. Je to krásná akce, ne každá obec využívá tady té možnosti. Člověk se neubrání přitom, aby zavzpomínal na roky, kdy tady mohl také pracovat ve Stonavě. Mně konkrétně to bylo od roku 1993 až po 2020. Samozřejmě mám spoustu pěkných vzpomínek na tuto dobu. Nicméně zpovzdálí sleduju, co se děje. Jsem rád za úspěchy současného vedení školy.
Mária Matisová, oslavenkyně: “Bylo to velmi radostné posezení. Opravdu můžu být ráda, že žiju ve Stonavě. Vychovala jsem tu děti, tedy s manželem jsme vychovali děti. Máme 9 vnoučat, 3 pravnoučata. Žije se nám tu dobře, jsme tu spokojeni.”
Program zpestřilo vystoupení dětí z místní mateřské školy. Jejich písničky a básničky dojalo i pobavilo všechny přítomné. Setkání jubilantů ve Stonavě je důkazem, že i malé obce si váží svých obyvatel a nezapomínají na jejich přínos. A jak říkají samotní oslavenci – největší dárek je právě to, že se mohou společně zasmát, zavzpomínat a cítit, že jsou součástí komunity.
